Odborné informace C. H. Beck
kvalitní - kompetentní - kompletní

Právní následky porušení smlouvy v novém občanském zákoníku

17.3.2016  |  Rozhovor s autorem

Publikaci Právní následky porušení smlouvy v novém občanském zákoníku pro naše nakladatelství napsal JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., který mj. přednáší na Masarykově univerzitě v Brně a působí jako asistent soudce Nejvyššího soudu ČR. V knize detailně analyzuje jak samotný pojem porušení smlouvy, tak zejména veškeré následky, které jsou s tím dle aktuální právní úpravy spojeny. To přitom nejen samostatně pro každý z těchto následků, ale i v uceleném systémovém pojetí ve vzájemných souvislostech.

<< 4 minuty čtení >>

Co Vaše kniha přináší nového české právní praxi?

Předně je to komplexnost. Ucelená monografie k následkům porušení smlouvy prozatím chyběla a chyběla zejména hlubší systematika. Naše úvahy o jednotlivých sankcích – o náhradě škody, úrocích z prodlení, smluvní pokutě, závdavku, odpovědnosti za vady apod. jsou často dost izolované; izolované je potom i posuzování konkrétních praktických otázek, které z toho vycházejí, například co ještě lze považovat za přiměřenou úroveň sankce, která smluvní ujednání jsou přípustná a proč. Snažím se ukázat, že i když následků porušení smlouvy můžeme jednotlivě vyjmenovat skoro třicet, nejde o množinu úplně odlišných právních mechanismů. Není v tom zase takový chaos, jak by se při běžném čtení zákona mohlo zdát. Někde pod povrchem lze nalézt systém – i když občas bohužel poněkud skrytý. Mým záměrem bylo ukázat, že to množství následků lze zredukovat na několik málo jakýchsi „archetypů“, základních schémat, která mají určitou funkci a určitý mechanismus prosazení. Jakmile se na to celé podíváme očima těchto archetypů, začne vše najednou dávat mnohem lepší smysl a při interpretaci a aplikaci se s tím lépe pracuje, je o co se argumentačně opřít. Konkrétní výstupy se pak projevují v celé řadě dílčích zcela konkrétních praktických otázek, které na tuto systematiku navazují.

Na čem je onen systém založen?

Kombinuji v knize pohled funkční – tedy co vlastně kterým následkem porušení sledujeme, kdy se zaměřuji na otázku „proč“, a pohled instrumentálně-realizační, tedy zkoumající mechanismus působení jednotlivých následků – v jádru je tu otázka „jak“. A to přitom jak z pohledu dlužníka, tak věřitele. Toto rozlišení je docela podstatné, často se různě směšuje nebo se náhodně používá tak, jak se to zrovna hodí. V knize je vše zpracováno uceleně a následně použito při řešení aplikačních otázek důležitých pro praxi.

Nejde tedy jen o teorii samu pro sebe?

Rozhodně ne. Hned za pasáže, kde se systematikou zabývám, jsou zařazeny kapitoly o implikacích pro aplikační praxi, zejména pro posuzování přiměřenosti smluvních ujednání. A ze systematiky vychází i veškeré kapitoly ve zvláštní části (část D), kde jsou detailně rozpracovány jednotlivé následky z praktického pohledu. Vyvozené závěry se tedy dají přímo použít.

Navíc kniha se zdaleka neomezuje jen na odvození toho systému. Není primárně teoretická. Navržený systém je spíš jen nástroj pro komplexní analýzu, o kterou jsem se pokusil. Je to jen jedna z vrstev celé práce. Většina textu se zabývá zcela konkrétními praktickými otázkami – kdy smlouva porušena je a kdy není, jak se posuzují vady a co z nich plyne, jak má postupovat objednatel či kupující při reklamaci, co si jak upravit ve smlouvě apod. Jsou tam celé kapitoly o sporných otázkách u náhrady škody, smluvní pokuty, úroků z prodlení, odstoupení od smlouvy, nemožnosti plnění, změně okolností, prodlení atd. Snažil jsem se najít skutečně co nejvíce konkrétních otázek, které se tématu týkají. Sporným problémům jsem se nevyhýbal, spíše naopak.

Čím Vás konkrétně toto téma vlastně zaujalo?

Věnuji se mu již delší dobu. Jak publikačně, tak i na přednáškách na fakultě i v komerční praxi a při zpracování různých stanovisek. Je to oblast, která mě dlouhodobě baví. Každý má možná nějaké své oblíbené téma, o kterém vždy rád přemýšlí, se zájmem si o něm čte, rád o něm hovoří a občas něco napíše. Pro mě jsou takovým tématem právě smlouvy a následky jejich porušení.

Jak se Vám na knize pracovalo?

Knihu jsem nakonec napsal docela rychle. A to loni v létě, když byla ta největší vedra. Takže při psaní jsem se skutečně zapotil. Ale psaní není při práci autora odborné literatury to nejdůležitější. Klíčové je spíše přemýšlení a bádání předtím. A to trvalo určitě alespoň pět let, ne-li více. Koncept téhle knížky nosím v hlavě už dost dlouho. A loni to snad vše uzrálo a vykrystalizovalo natolik, že to mohlo ven. Konečně se propojil jak celkový systém, ta abstraktnější úroveň, tak ty desítky či stovky dílčích praktických otázek, které se za delší dobu nashromáždily. Konečně se objevila možnost to vše hodit na papír a jsem rád, že se to konečně podařilo. Ostatně úkolem akademika je hlavně snažit se o něčem „vybádat“ co nejvíce, a pak se o to podělit s ostatními. Touto knížkou přesně tohle dělám. Snad se kniha bude čtenářům dobře číst a bude jim k užitku.

C. H. Beck