Odborné informace C. H. Beck
kvalitní - kompetentní - kompletní

Recenze: Pracovněprávní spory

29.4.2016  |  Odborná recenze

Prosincové dvanácté číslo BULLETINU ADVOKACIE obohatila recenze na úspěšnou beckovskou publikaci PRACOVNĚPRÁVNÍ SPORY, jejímž autorem je soudce Krajského soudu v Plzni Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D.  Úkolu ohodnotit a odborné veřejnosti titul představit se zhostil advokát JUDr. Martin Mikyska. Pokud nedávná recenze unikla Vaší pozornosti, můžete si ji zpětně přečíst prostřednictvím našeho blogu.

<< 4 minuty čtení >>

Nakladatelství C. H. Beck obohatilo v letní okurkové sezóně 2015 trh právnické literatury rozsahem nevelkým, leč obsahově zajímavým titulem, věnovaným pracovněprávním sporům.

Přínosným nejen pro soudce, řešící pracovní spory, ale také pro advokáty, ať už zastupují pracovní spory pravidelně, nebo jen příležitostně, na straně zaměstnavatele, nebo zaměstnance. Autor je civilním soudcem původně okresních soudů, v současnosti členem odvolacího senátu Krajského soudu v Plzni, externím pedagogem Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

Úvodem recenze budiž zdůrazněno, že praktický zorný úhel pohledu na pojednávanou problematiku, obohacený a rozšířený o pohled teoretický i mezinárodní, je možno považovat za nejpřínosnější kvalitu tohoto autorského díla. Zaměření monografie je především procesní v tom smyslu, že je věnována specifickým procesním aspektům projednávání a rozhodování pracovněprávních sporů soudů při aplikaci všeobecně platného procesního předpisu – občanského soudního řádu. Ono by to ani jinak nebylo možné pojmout, protože obsáhnout veškerou skutkovou i právní variabilitu pracovněprávních sporů při aplikaci hmotného práva pracovního by vydalo na mnohem obsahově rozkročenější a tím i objemnější autorské dílo. Významnou hodnotou jsou i četné odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, jejímž zorným úhlem autor doprovází a dokumentuje vlastní náhledy. A to nikoliv vždy souhlasně.

Monografie je rozdělena do dvanácti kapitol (Kapitola 1. – Pravomoc soudů v pracovních věcech, Kapitola 2. – Zásady řízení před soudem, kapitola 3. – Příslušnost v pracovních věcech, Kapitola 4. – Obsazení soudu, Kapitola 5. – Účastníci, Kapitola 6. – Průběh řízení, Kapitola 7. – Soudní řízení a hmotné právo. Kapitola 8. – Některé hmotněprávní předpoklady pro procesní úkony, Kapitola 9. – Souvislost s insolvenčním řízením, Kapitola 10. – Alternativní řešení sporů, Kapitola 11. – Pracovní věci s cizím prvkem, Kapitola 12. – Pracovní soudnictví v jiných zemích). Vyzdvihnout některou z nich jako nejdůležitější či nejvíce přínosnou pro čtenáře nelze, protože každý z nás se v publikaci „sejde“ s nějakou svojí preferovanou oblastí, tématem či otázkou.

Já jsem si při jejím čtení jako praktický advokát, poměrně často se angažující v pracovněprávních sporech, uvědomil, že podceňování procesních aspektů pracovních sporů v rutinní práci advokáta znamená mnohdy cestu „do pekel“, tedy k prohře za klienta díky špatné nebo dokonce chybné procesní strategii či taktice (viz úskalí koncentrace řízení, náležitá skutková i právní argumentace, odkazy na judikaturu soudů).

Obecnou recenzi se sluší doplnit odkazy na žhavé projednávané otázky, byť jejich výčet nemůže být ani úplný, ale ani nemůže být jiný než subjektivní, tedy pohledem zaměření recenzenta. Snad i tento omezený výběr může vést k tomu, že obecně zajímavé jsou otázky např. vymezení závislé práce podle zákoníku práce ve vztahu k pojmu nelegální práce podle zákona o zaměstnanosti, faktického pracovního poměru, agenturního zaměstnávání, pracovněprávního, anebo spíše obchodněprávního vztahu člena statutárního orgánu obchodní společnosti (obchodní korporace).

Při rozboru zásad sporného občanského soudního řízení, konkrétně zásady rovnosti, autor odkazuje na významný judikát Nejvyššího soudu o procesních povinnostech a břemenech ve mzdových sporech, zdůrazňuje význam nutnosti rychlé a účinné ochrany práv zaměstnanců s ohledem na význam např. pracovních sporů o neplatnost rozvázání pracovního poměru (ale nejen těchto sporů) pro jejich sociální status a právní jistoty. Nechybí také podrobný rozbor nálezu Ústavního soudu o procesní přípustnosti důkazního prostředku, nahrávky telefonického rozhovoru zaměstnance se zaměstnavatelem, ve sporu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru. Za jednu z nejzajímavějších pasáží považuji pojednání o způsobu obrany zaměstnance proti neplatnému právnímu jednání zaměstnavatele při rozvázání pracovního poměru a proti rozvázání pracovního poměru zdánlivým právním jednáním. Zdánlivé je totiž i jednání, nelze-li pro jeho neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Důsledkem zdánlivého právního jednání je, že se k němu nepřihlíží. V publikaci je rovněž rozebírán judikát Nejvyššího soudu, který se týká zneužívání sledování internetu zaměstnancem k soukromým účelům pohledem porušení pracovních povinností zaměstnance a jejich sankcionování výpovědí zaměstnavatele.

Kapitola 8. – Některé hmotněprávní předpoklady pro procesní úkony – je věnována z pohledu autora (shodného s pohledem recenzenta) nejfrekventovanějším a pro obě strany pracovněprávního vztahu nejvýznamnějším pracovním sporům. Výběr podle kritéria důležitosti toho kterého druhového sporu považuji za zdařilý. Kapitola 11. – Pracovní věci s cizím prvkem – upozorňuje, že otevírání se pracovněprávních vztahů cizím prvkům (zahraniční zaměstnavatel, práce v cizině, aplikace cizího práva) přináší pro praxi dosud nikoliv často frekventované otázky. Vhodným příspěvkem k některým českým úvahám o vytěsnění laického prvku – přísedících z rozhodování pracovních sporů – je poukaz na speciální větev pracovních soudů s hojnou účastí laických soudců v nám blízkém Německu. Takže chválím nakladatelství C. H. Beck i autora za výběr tématu i za způsob jeho zpracování, doporučuji kolegům advokátům a kolegyním advokátkám investovat rozumný peníz do pořízení tohoto autorského „dílka“, nevelkého rozsahem, ale důležitého obsahem. Je uměním autora sdělovat koncentrovaně, odborně korektně a současně srozumitelně odborné názory.

C. H. Beck