Odborné informace C. H. Beck
kvalitní - kompetentní - kompletní

Rozhodovací praxe soudů v oblasti věcných práv v NOZ

9.9.2016  |  Otázky a odpovědi

Mgr. Michal Králík, Ph.D., působí jako předseda senátu Nejvyššího soudu specializovaného na problematiku věcných práv. Na toto téma pravidelně přednáší v rámci výukové a lektorské činnosti organizované zejména Justiční akademií České republiky, Notářskou komorou a Českou advokátní komorou a pravidelně časopisecky publikuje. Pro Nakladatelství C. H. Beck povede ve čtvrtek 6. října 2016 školení na téma ROZHODOVACÍ PRAXE SOUDŮ V OBLASTI VĚCNÝCH PRÁV V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU.

<< 3 minuty čtení >>

Existují s odstupem cca dvou let od nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. rozhodnutí Nejvyššího soudu, která aplikují tuto novou úpravu?

Ano, existují. Právě oblast věcných práv a práva rodinného (společné jmění manželů) jsou typické tím, že s ohledem na konstrukci přechodných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. Nejvyšší soud aplikuje často novou právní úpravu i tam, kde řízení bylo zahájeno ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., ale soudy rozhodují již po 1. 1. 2014, tj. i tam, kde soud prvního stupně rozhoduje ještě v režimu zákona č. 40/1964 Sb. do 31. 12. 2013, ale odvolací soud rozhoduje již po tomto datu.

Činí posouzení tohoto přechodu z dosavadní právní úpravy na novou právní úpravu v praxi nějaké obtíže?

Posouzení tohoto tzv. přechodného období je pro praxi mimořádně důležité zejména z hlediska nastavení přesných pravidel, zda mají být řízení v rovině procesního a hmotného práva dokončována podle dosavadních právních předpisů nebo již podle zákona č. 89/2012 Sb. Jedná se o problematiku, která v soudní praxi činí velké obtíže, a soudy při řešení těchto otázek nepostupují jednotně, ačkoliv aplikace správné právní úpravy je pro správnost rozhodnutí ve věci zásadní. Řešení těchto otázek není jednoduché a i z praxe Nejvyššího soudu vyplývá, že neexistuje jednotné a jednoduché univerzální řešení. Některé problémy rozhodovací praxe Nejvyššího soudu v oblasti aplikace přechodných ustanovení ještě neřešila, ale v základních typech řízení již vysvětlila, jaký právní předpis je třeba aplikovat.

Vedle rozhodnutí k problematice intertemporálních ustanovení existují i rozhodnutí další?

Nejvyšší soud v letech 2014, 2015 a 2016 přijal nejenom rozhodnutí k přechodným ustanovením, ale také rozhodnutí, kterými již vykládá novou právní úpravu, a v nichž také v řadě případů odpovídá na požadavek praxe, nakolik bude u konkrétních institutů použitelná dosavadní právní úprava. Je samozřejmé, že se jedná teprve o základy judikatury, která se bude formovat řadu let, ale právě s ohledem na význam rozhodnutí Nejvyššího soudu pro celou soudní praxi jde o zcela zásadní rozhodnutí, která naznačují, kudy se bude praxe při aplikaci nového občanského zákoníku ubírat. S ohledem na tento význam je zjevné, že informace ze semináře jsou velmi široce obecně využitelné pro každého, kdo se s občanským zákoníkem ať již v rámci pracovních povinností, nebo v rámci denního života setká.

C. H. Beck