Odborné informace C. H. Beck
kvalitní - kompetentní - kompletní

Rozhovor: Platební styk nyní a po novele 2018

18.9.2017  |  Otázky a odpovědi

JUDr. Denisa Jindřichová se dlouhodobě se věnuje problematice legislativy platebního styku a peněžního oběhu, regulaci a dohledu v této oblasti, výkladu právních předpisů platebního styku a inovativním formám placení. Od roku 2003 pracuje v České národní bance a od ledna 2016 působí v sekci regulace a mezinárodní spolupráce na finančním trhu a nově se zabývá otázkami kybernetické bezpečnosti a kolektivního investování. Na semináři konaném 5. října 2017 se zaměří na téma PLATEBNÍHO STYKU, nejen v jeho aktuální podobě, ale i po novele v lednu 2018.

<< 2 minuty čtení >>

Problematikou platebního styku se zabýváte již řadu let. Jak jste se k této specializaci dostala?

S problematikou platebního styku (bezhotovostního i hotovostního) jsem se setkala v České národní bance. Zde jsem řadu let pracovala v sekci peněžního a platebního styku, do jejíž kompetence tato oblast spadala. Vedle mnoha provozních aspektů byla tato sekce odpovědná i za právní aspekty této specifické oblasti. To mi jako právníkovi dalo možnost se velmi detailně seznámit jak s různými právními teoriemi a standardy, tak s přípravou příslušné legislativy. Měla jsem dokonce i možnost být aktivním účastníkem příslušných pracovních skupin Evropské komise či Rady. Jak už jsem uvedla, zabývala jsem se také výkladovou praxí a vedle toho bylo nutné spolupracovat s kolegy zodpovědnými za vlastní technické zúčtování plateb a přípravu nových systémů. Oblast platebního styku se ruku v ruce s rozvojem IT a komunikačních technologií neustále vyvíjí, a proto je nutné sledovat také vývoj inovativních plateb.

Čemu se věnujete v současné době?

I nadále pracuji v České národní bance, nyní ale v oblasti licencování finančního trhu, věnuji se tedy aktivní aplikaci finančního práva. Mezi další zásadní předpisy, které ovlivňují mé aktuální pracovní aktivity, patří zejména zákon o bankách nebo legislativní aspekty kolektivního investování. Mou hlavní problematikou jsou i otázky kybernetické bezpečnosti ve finančních institucích či v budoucnu nová právní úprava spotřebitelského úvěru. Neustálé prohlubování znalostí platebního styku je ve všech oblastech finančního trhu absolutně stěžejní. Vedle toho se příležitostně věnuji i lektorské a publikační činnosti, která mi poskytuje velmi přínosnou zpětnou vazbu z praxe.

Co je podle vás největším problémem současné právní úpravy platebního styku?

Současná právní úprava je dána především zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Jedná se zejména o transpozici směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (tzv. PSD), která byla připravena v režimu tzv. plné harmonizace. To znamená, že zákonodárce měl jen velmi omezenou možnost text zákona přizpůsobit národním zvyklostem. Zákon tedy ve většině odpovídá samotné směrnici, která v sobě musí mít zahrnuty právní instituty všech členských států, z nichž některé u nás nejsou příliš obvyklé. Je nutné si uvědomit, že evropský předpis vždy představuje kompromis mezi jednotlivými členskými státy. Přesto se domnívám, že se za uplynulých sedm let povedlo díky účinné osvětě a odborným publikacím předejít většině výkladových problémů.

Zákon je především právní normou a musí po vzoru evropského předpisu zachovávat technologickou neutralitu. Jen tak ho lze případně aplikovat i pro budoucí možné a nyní ještě nepředvídatelné formy placení (inovativní platby). Z tohoto důvodu hodně záleží na jeho precizním výkladu, aby mohl být v praxi řádně používán.

Co nás na poli platebního styku čeká v blízké budoucnosti?

Je toho poměrně dost. V současnosti je připravena a Poslaneckou sněmovnou projednávána novela zákona o platebním styku, která by měla především transponovat směrnici č. 2014/92/EU, o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (tzv. PAD). Jak už z dlouhého názvu směrnice vyplývá, předpis obsahuje opatření, která se týkají tří oblastí: porovnatelnosti poplatků za platební účty, zjednodušení změny platebního účtu pro spotřebitele a zajištění toho, aby nikdo nebyl diskriminován v případě, že si chce otevřít platební účet.

Zároveň už nyní probíhají práce na přípravě zcela nového zákona o platebním styku, protože do ledna 2018 by měla být transponována nová směrnice o platebních službách na vnitřním trhu č. 2015/2366 (tzv. PSD 2). Tato změna naváže na současnou legislativu, rozvine ji a prohloubí ochranu klientů.

Jak byste shrnula nejpodstatnější změny, které připravovaná legislativa přinese?

Novela vyvolaná implementací směrnice PAD přináší do zákona o platebním styku, který byl dosud zejména „technickou“ normou, posílení ochrany spotřebitele. Není to ale tak, že by se dosavadní znění zákona touto oblastí vůbec nezabývalo, nově vkládaná ustanovení však tento aspekt posílí. Je to tím, že směrnice PAD, kterou je nutné do české legislativy promítnout, je v podstatě předpisem spotřebitelského práva. Zcela nový zákon o platebním styku, který by měl transponovat PSD 2 v roce 2018, by měl podle názoru Evropské komise otevřít trh platebních služeb novým hráčům. Vedle toho přinese detailnější a jasnější ochranu platebních prostředků a do určité míry může zasáhnout i do prevence kybernetických útoků, které jsou namířeny proti finančním institucím.

Komu je podle vás seminář určen?

Seminář je určen všem, kdo se chtějí dozvědět o nejrůznějších (zejména) právních aspektech platebního styku. Cílem semináře je poskytnout posluchačům – klientům i zaměstnancům finančních institucí – základní informace o tom, co stanoví současná legislativa platebního styku a jaké změny mohou v kratším či delším časovém horizontu očekávat.

C. H. Beck