Odborné informace C. H. Beck
kvalitní - kompetentní - kompletní

Rozhovor: Smlouvy ve veřejných zakázkách

5.10.2017  |  Otázky a odpovědi

Manželé JUDr. Andrea Pelikánová Schelle, LL.M., MBA, Ph.D., a Mgr. Martin Pelikán patří mezi přední odborníky v oblasti veřejných zakázek. Jejich přednášku zaměřenou na téma SMLOUVY VE VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH si můžete vyslechnout již 16. října 2017.

JUDr. Andrea Pelikánová Schelle, LL.M., MBA, Ph.D., působí jako právnička s dlouholetou praxí v oblasti veřejných zakázek, například v rámci přezkumné a dohledové činnosti na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Mgr. Martin Pelikán se zabývá především komplexní právní úpravou závazkového práva podle nového občanského zákoníku a práva veřejných zakázek, včetně jejich vzájemných souvislostí.


Co lze přesně rozumět smlouvami ve veřejných zakázkách?

Martin Pelikán: Veřejná zakázka představuje sama o sobě smlouvu. Zákon o zadávání veřejných zakázek přitom neupravuje ani tak její obsah, možnosti změn či ukončení, jako spíše způsob, jak má být dodavatel poptávaného plnění (dodávky, služby či stavebních prací) vybrán zadavatelem veřejné zakázky. Je proto nezbytné uvědomovat si nejen rozměr veřejné zakázky dle zákona o zadávání veřejných zakázek, ale také hledisko obecnějších právních předpisů, zejména občanský zákoník či dnes také stále častěji skloňovaný zákon o registru smluv.

Andrea Pelikánová Schelle: Je třeba si také uvědomit, že vedle samotné veřejné zakázky dochází v souvislosti s podáváním nabídek v rámci zadávacích řízení k uzavírání nejrůznějších typů dalších smluv. Patří mezi ně zejména subdodavatelské smlouvy, smlouvy o založení společnosti, ale také smlouvy dotační s povahou smluv veřejnoprávních. Ty poslední je třeba přitom posuzovat nikoliv podle právní úpravy občanského zákoníku, ale podle příslušných ustanovení správního řádu.

Kdo smlouvu na veřejnou zakázku vlastně připravuje?

Andrea Pelikánová Schelle: Obecně doporučujeme, aby si vzorovou smlouvu na veřejnou zakázku připravil sám zadavatel jakožto součást zadávacích podmínek. Může se nicméně stát, že v zadávací dokumentaci zadavatel ponechá pouze základní obchodní podmínky, jež mají být obsahem návrhu smlouvy předkládané uchazečem o veřejnou zakázku. Pak je na jednotlivých uchazečích, aby si návrh smlouvy připravili vlastní.

Jak je to s neplatností smluv na veřejné zakázky?

Martin Pelikán: Zde záleží, zda je neplatnost způsobena rozporem se zákonem o zadávání veřejných zakázek, nebo jde o neplatnost způsobenou v důsledku jiného deficitu. Ty nejzásadnější vady mohou vést dokonce ke zdánlivosti smlouvy ve smyslu občanského zákoníku.

Andrea Pelikánová Schelle: Vycházíme-li z rozporu smlouvy se zákonem o zadávání veřejných zakázek, smlouva na veřejnou zakázku se stává neplatnou uložením zákazu plnění ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V případě důvodů hodných zvláštního zřetele přitom i z tohoto pravidla existují určité výjimky.

Na co by si zadavatelé u veřejných zakázek měli nejčastěji dávat pozor a kterým chybám by měli předcházet?

Andrea Pelikánová Schelle: Na takovou otázku lze odpovědět velice obtížně. Uzavírání smluv podle zákona o zadávání veřejných zakázek je přísně formalizovaným postupem, který vyžaduje dodržení mnoha povinností. Velice přísně bývají posuzovány následné změny smluv představující tzv. podstatné změny. V úvahu například nepřichází, aby se po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku zadavatel domluvil s dodavatelem na vypuštění určitých smluvních pokut, zkrácení záruky apod. Nová zákonná úprava sice přistoupila k vypuštění některých příliš formálních postupů a jiné zase zmírnila, ale stále existuje pro zadavatele celá řada úkonů, které jsou i podle současné právní úpravy pro zadavatele rizikové. Může se jednat o nezákonné dělení, nebo naopak nezákonné slučování nesouvisejících plnění, stanovení diskriminačních zadávacích podmínek či nepřiměřených lhůt, nejasná specifikace zadávacích podmínek způsobující rozdílné pochopení ze strany uchazečů, chyby/nejasnosti v hodnocení (zejména v rámci kvalitativních hodnoticích kritérií) aj. Obecně můžeme říci, že chyby při zadávání veřejných zakázek spadají jak do fáze přípravy zadávacího řízení (zejména zadávacích podmínek), samotného průběhu (zde je množství chyb neobsáhlejší), tak i do fáze po ukončení řízení (zde se chybuje zejména v rámci uveřejňování informací, což je v současné době nutné kombinovat s povinnostmi podle zákona o registru smluv).

Martin Pelikán: V kontextu možného krácení dotací si dovolím ještě upozornit, že zadavatel není povinen dodržet pouze zákon o zadávání veřejných zakázek, ale současně často také přísnější dotační pravidla. Dodržet tolik povinností bez potřebného odborného zázemí nemůže být  pro jednotlivce možné. Přizve-li si proto zadavatel odborníka, byť dojde ke korekci dotace, kterou nikdo v důsledku nenahradí, může být představitel zadavatele (starosta, ředitel státního podniku apod.) klidný v tom ohledu, že učinil maximum, aby nastalé situaci zabránil.

C. H. Beck // Andrea Pelikánová Schelle & Martin Pelikán