Obchodní zákoník upravuje tři způsoby uznání závazku, a to výslovné písemné uznání (§ 323 odst. l ObchZ), uznání placením úroků z dlužné částky (§ 407 odst. 2 ObchZ) a uznání částečným splněním závazku (§ 407 odst. 3 ObchZ).
Článek autorky se zaměřuje na otázku, zda jednostranné započtení nebo dohoda o zápočtu, které jsou pro nedostatek právní formy, absenci vzájemnosti pohledávek či z jiného důvodu neplatné, mohou podle okolností mít alespoň účinky uznání závazku podle § 323 odst. l ObchZ. Příspěvek rovněž přináší výběr z judikatury Nejvyššího soudu v obchodních věcech, věnované právě této problematice, a hodnotí koncepční východiska těchto rozhodnutí.
Podrobněji viz časopis Obchodněprávní revue č.:2/2012