Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku správní žalobě má v mnoha případech pro ochranu práv žalobce klíčový význam. Judikatura k této problematice je poměrně bohatá, avšak nepříliš systematická a jednotná.
Podle platné právní úpravy (§ 73 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní; SŘS) nemá podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.Podle § 73 odst. 2 SŘS soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného žalobě odkladný účinek přizná, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způbosem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Základním důsledkem přiznání odkladného účinku správní žalobě je pozastavení všech účinků žalobou napadeného rozhodnutí do skončení řízení před soudem (srov. § 73 odst. 3 SŘS). Právní povinnosti uložené takovým rozhodnutím tedy nelze vynucovat, přiznaná oprávnění nelze uplatňovat, odejmutá nebo omezená oprávnění naopak zůstávají zachována.
Konkrétní dopad vyhovění návrhu na přiznání odkladného účinku správní žaloby se u jednotlivých typů správních rozhodnutí může značně lišit . V případech žalob proti rozhodnutím ukládajícím např. sankce a daňové povinnosti nebo povolujícím či naopak zakazujícím určité činnosti bude jeho význam pro ochranu práv žalobce často zásadní. U rozhodnutí zamítajících žádost o povolení k určité činnosti by naproti tomu měl odkaldný účinek spíše akademickou povahu, neboť na faktické situaci žalobce by nic nezměnil.
Podrobněji viz časopis Právní rozhledy č. 24/2008 (vyšlo 22. prosince 2008)