Objektivní teorie jsou vybudovány na zásadě, kterou lze v oblasti trestního práva označit jako zásadu odpovědnosti za následek. Lze říci, že objektivní teorie stavějící na zásadě odpovědnosti za následek, akcentují význam vnější stránky trestného činu a nebezpečnost jednání pachatele (pozn. pojem nebezpečnosti jednání nelze v žádném případě zaměňovat s institutem společenské nebezpečnosti, ten má s objektivní nebezpečností jednání jen málo společného).
Subjektivní teorie jako protipól teorií objektivních, staví na zásadě opačné, a sice na zásadě odpovědnosti za vinu. Ta ve své ryzí podobě přikládá relevanci pouze a jedině vnitřnímu psychickému stavu pachatele, což mimo jiné znamená, že vůbec nepřihlíží k tomu, zda opravdu nastal následek ve výše naznačeném smyslu.
Podrobněji viz časopis Trestněprávní revue č. 1/2009 (vyšlo 15. ledna 2009)