Tzv. účelová (teleologická) redukce (restrikce) obsahu právní normy omezuje zákonem přikázaný právní následek na oblast dotčenou účelem. Nezřídka se účelově zužuje dopad možnosti dané právní normou prostřednictvím argumentu lex specialis derogat legi generali; zákonodárce mnohdy takový vztah generality a speciality nevyjádřil, ale dovozuje jej za něj svým výkladem soud. K tomu se podle názoru autorů přiblížil postup použitý v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Odo 11/2006, který je v tomto příspěvku rozebírán. Speciální ustanovení § 243 ObchZ o představenstvu a řediteli družstva jsou tímto rozsudkem postavena nad obecné ustanovení § 15 ObchZ o zákonném zmocnění (zastoupení).
Jde o reakci na velmi časté situace, kdy dochází k souběhu jednatelského oprávnění proto, že jednající je statutárním orgánem nebo jeho členem a současně (nejčastěji) i zaměstnancem právnické osoby, který je pověřen výkonem určité činnosti, a tudíž může jednat i na základě § 15 ObchZ.
Podrobněji viz časopis Obchodněprávní revue č. 2/2009 (vychází 10. února 2009)