"Shledá-li dovolací soud, že dovolání bylo podáno svévolně nebo pouze pro protažení věci, budiž dovolatelovi nebo podle okolnosti jeho advokátovi uložen trest pro svévoli (až 300 zlatých)." § 512 zákona č. 113/1895 ř.z., civilní řád soudní
Institut dovolání a dovolacího řízení dozná v souvislosti se souhrnnou novelou občanského soudního řádu některých podstatných modifikací. Z nové úpravy dovolacího řízení je patrná především snaha zákonodárce o snížení počtu podaných dovolání, tak aby dále nenarůstalo množství nevyřízených věcí na Nejvyšším soudu.
Zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, v praxi hojně nazývaným souhrnná novela občanského soudního řádu, došlo k významné novelizaci českého civilnícho procesu. Většina navržených ustanovení nabývá účinnosti dne 1. 7. 2009.
... Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který byl zaveden do stávajícího občanského soudního řádu zákonem č. 519/1991 Sb. Nahradil tak do té doby uplatňující se stížnost pro porušení zákona. Zásadním nedostatkem stížnosti pro porušení zákona bylo, že podání této stížnosti spadalo do volné úvahy generálního prokurátora (popř. ministra spravedlnosti), který tento opravný prostředek podat mohl, ale nemusel.
Dovolání je koncipováno jako opravný prostředek mimořádný, nikoliv jako třetí instance, jako tomu bylo v případě opravného prostředku se stejným názvem, který se uplatňoval v našem civilním soudnictví prakticky až do roku 1948 na základě civilního řádu soudního (zákon č. 113/1895 ř.z.).
Z hlediska využívaných opravných systémů včetně jejich modifikací (apelační, kasační, revizní systém) spočívá stávající úprava dovolacího řízení na kasačním principu. V případě nesprávného rozhodnutí odvolacího soudu je může dovolací soud zrušit, nikoli změnit.
Smyslem dovolání je přezkoumání rozhodnutí odvolacích soudů v případech stanovených občanským soudním řádem z hlediska stanovených dovolacích důvodů a sjednání nápravy tam, kde rozhodnutí odvolacího soudu z pohledu posouzení věci a zákonosti procesního postupu soudu, popř. podkladu skutkových zjištění soudu ve výsledcích dokazování, nemůže obstát.
Podrobněji viz časopis Právní rozhledy č. 9/2009 (vyšlo 13. května 2009)