Plynulý průběh občanskoprávního styku je v drtivé většině všech evropských právních řádů zajišťován mj. prostřednictvím instituce nabytí (vlastnického práva) od neoprávněného. Jím se dosahuje potřebné míry právní jistoty. Platný občanský zákoník uvedenou institutuci nezná, ovšem připravovaný kodex hodlá tuto situaci změnit. Článek se pokouší upozornit na některé potenciální nejasnosti, které mohou v souvislosti s aplikací této materie vznikat.
Pro soudobé české právnické myšlení je typická značná míra simplifikace. Právní praxe (a pohříchu i právní teorie) hledajíc odpovědi na otázky, které život den co den přináší, si většinou vystačí s jednoduchými a přímočarými úvahami, které často vedou k nesprávným, ba dokonce absurdním závěrům. Jak se v posledních letech ukazuje, není to jen přístup k právu de lege lata. Tak, jak jsou naši právníci zvyklí uvažovat o platném právu, přemýšlejí i de lege ferenda. Stále častěji jsme totiž svědky situací, v nichž ještě dříve, než připravovaný právní předpis spatří světlo světa, je dopředu odmítán, zpochybňován, napadán atd. Tyto tendence začínají být čím dál tím víc patrné především v současné době, kdy vrcholí práce na přípravě nového českého občanského zákoníku.
Připravovaný kodex hodlá navrátit do českého privátního práva celou řadu klasických (a osvědčených) řešení; jedním z nich je i institut nadmíru důležitý, potřebný a praktický - totiž připuštění možnosti nabytí vlastnického práva od neoprávněného. Pozitivní soukromé právo je v těchto otázkách značně schizofrenní; občanský zákoník obecnou úpravu takového nabytí nezná, zatímco obchodní zákoník s nabytím od neoprávněného počítá (srov. jeho § 446). Tento neúnosný stav byl v recentní české literatuře již dostatečně popsán, a není proto třeba se jím v tomto ohledu dále zabývat. Účelem dalšího pojednání proto není připojovat se k opakovaně vyslovované kritice, nýbrž zahledět se do budoucnosti a pokusit se nastínit některé potenciální nejasnosti, které mohou v souvislosti s přijetím staronového institutu vznikat.
Je jisté, že nabytí od neoprávněného není kategorií bezproblémovou. Naopak- jak o tom svědčí mnohé zahraniční prameny - jsou s aplikací a interpretací této materie spojeny četné obtíže. To samo o sobě však nemůže vést k odmítnutí zavedení uvedené instituce do našeho práva. Rezignace na začlenění zmiňované figury do nového občanského zákoníku by sice představovala řešení rychlejší a pohodlnější; mezilidskému styku - který by měl být občanským kodexem chráněn a podporován - by to však zajisté neprospělo. Stávající podoba návrhu nabývání od neoprávněného v osnově je výsledkem opakovaných a velmi živých diskusí proběhnuvších v rekodifikační komisi a není vyloučeno, že se bude ještě dále vyvíjet a měnit. V dalším textu však nebudeme rozebírat aktuální verzi § 1012 osnovy. Zaměříme se na obecné otázky spojené s nabýváním od neoprávněného a vytkneme základní problémy, které se v této souvislosti mohou vyskytnout.
Podrobněji viz časopis Právní rozhledy č. 10/2009 (vychází 26. května 2009)