Insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. (dále jen „InsZ“) za krátkou dobu své účinnosti vzbudil řadu otázek, někdy správných, někdy zbytečných, nicméně neustále se vyvíjí. Řadu nových konstrukcí, které insolvenční zákon zavádí, přineslo až hektické spojení dvou sněmovních tisků na půdě Poslanecké sněmovny, a leckdy je proto možné výkladem dojít k tomu či onomu řešení. V každém případě je insolvenční právo etablovaný obor, který má svou teorii, a který proto nevyrůstá z ničeho. V tomto smyslu se autor v následujících řádcích věnuje dílčím otázkám problematiky smluv o vzájemném plnění ve smyslu § 253 InsZ i povahou pohledávek vzniklých aplikací § 253 InsZ.
Podrobněji viz časopis Obchodněprávní revue č. 6/2009 (vychází 10. června 2009)