Právní rozhledy č. 5/2009 přinesly zajímavý článek K. Eliáše věnovaný zákonnému předkupnímu právu spoluvlastníků. Hlavní pozornost věnuje autor dvěma otázkám; větší část článku řeší, zda je platná právní úprava zákonného předkupního práva spoluvlastníka v souladu s tradičními principy soukromého práva a zda je vůbec ústavně konformní, na podstatně menším prostoru se pak zabývá tím, zda předkupní právo spoluvlastníka se vztahuje i na případy darování podílu. Uvádí autory, kteří zaujímají názor, že v takovém případě spoluvlastníkovi předkupní právo nenáleží a konstatuje, že by jejich názor bylo možno přejít "s úsměvem", kdyby se "stejná neznalost" neodrazila v judikatuře, která jej převzala s odkazem "jak dovodila teorie". Při čtení rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2008, sp. zn. 22 Cdo 2408/2007, publikovaném též v Právních rozhledech č. 5/2009, autorovi "mrzne úsměv na rtech". K. Eliáš obhajuje názor, že i vpřípadě, že spoluvlastník převádí podíl darem, náleží ostatním spoluvlastníkům zákonné předkupní právo a mají právo věc vykoupit za obecnou cenu. Na argumentaci uvedenou ve zmíněném rozhodnutí však reaguje jen okrajově; s odkazem na text zákona tvrdí, že předkupní právo se vztahuje na případy převodu podílu, a to na jakýkoliv převod, včetně darování. Dále - patrně v ohlasu na výklad pojmu "předkupní" v tomto rozsudku uvádí, že "odkaz zákona na předkupní právo přece nemá souvislost, zda osoba povinná z předkupního práva zcizuje spoluvlastnický podíl za úplatu či bezúplatně, ale s tím, že ostatní spoluvlastníci mají právo si spoluvlastnický podíl přednostně koupit".
Východiskem pro řešení věci "nemůže být nic jiného než ratio legis" (smysl zákona), který hledá zejména v důvodové zprávě k občanskému zákoníku z roku 1950 a dodává, že ani dnes nemůže být jiný. Účelem zákona je dát spoluvlastníkům právní nástroj k zábraně přístupu jiné osoby do jejich kruhu. Z toho vyplývá, že hodlá-li spoluvlastník podíl darovat, nezakládá to ostatním spoluvlastníkům právo na bezúplatné nabytí, ale na koupi podílu za obecnou cenu, příp. za cenu ujednanou. Předkupní právo se tak vztahuje na všechny formy převodu podílu, úplatné i bezúplatné.
Problematika zákonného předkupního práva spoluvlastníků je v zákoně jen velmi kuse upravena a umožňuje různé výklady; každý z protichůdných názorů má jisté opodstatnění a snaha dobrat se řešení a ochota vystavit své názory odborné kritice zasluhuje respekt. ...
Podrobněji viz časopis Právní rozhledy č. 11/2009 (vychází 10. června 2009)