Právní úprava smlouvy o nájmu (části) podniku jako zvláštního smluvního typu v § 488b a násl. ObchZ je poměrně stručná a upravuje zejména specifika, vyplývající z obchodněprávní povahy tohoto závazkového vztahu. Zejména co do úpravy praktických otázek realizace nájemního vztahu je tato úprava značně mezerovitá až fragmentární. V praxi tak vzniká řada otázek a nejasností.
Smlouva o nájmu podniku, příp. části podniku je upravena jako zvláštní smluvní typ v § 488b a násl. ObchZ. Vedle těchto ustanovení je ovšem při právním posouzení řady aspektů smlouvy tohoto typu třeba přiměřené aplikace ustanovení příbuzného smluvního typu, ze kterého úprava smlouvy o nájmu podniku do jisté míry vychází - smlouvy o prodeji podniku dle § 476 a násl. ObchZ. Při řešení řady praktických situací v souvislosti s realizací smlouvy se rovněž nelze vyhnout aplikaci některých obecnýcb ustanovení občanského zákoníku o nájemní smlouvě (§ 663 a násl. ObčZ), příp. dalších právních ustanovení. Vzhledem ke specifikům smlouvy o nájmu podniku, příp. jeho části vzniká s ohledem na roztříštěnost a poměrně komplikovanou vzájemnou provázanost relevantních ustanovení řada otázek a nejasností. Tento článek se snaží objasnit alespoň některé z nich a v této souvislosti se zaměřit rovněž na rady či doporučení smluvním stranám, jak při přípravě a uzavírání smlouvy postupovat, aby se vyhnuly možným problémům či rozporům během realizace smlouvy.
Podrobněji viz časopis Právní rozhledy č. 11/2009 (vychází 10. června 2009)