Obchodní společnost, zejména ve světle soudobných teorií, stojí na předpokladu neuzavřeného celku, jehož obsah se neustále mění (going concern). Korporační právo předpokládá fixaci společnosti při jejím vzniku a nabízí základní pravidla její existence a „komunikace“ se světem. Obchodní společnost proto váže svůj faktický vznik na soukromou vůli projevenou při založení a předpokládá (nezakazuje) rozvití širokého (předem nespecifikovatelného) souboru obligací směřujícího k naplňování chtěného cíle (užitku). Zohledníme-li dosavadní vývoj evropského a světového korporačního práva, můžeme uzavřít, že obchodní společnost je neuzavřená a adaptibilní komplexita, jejímiž cíly jsou na bázi vlastní právní subjektivity: snižování nákladů podnikání, využití výhod synergie a specializace a tím dojití vyššího přínosu (užitku).
Předkládaný článek přináší úvahy autora týkající se problematiky „obchodního vedení“ a „jednání navenek“.
Podrobněji viz časopis Obchodněprávní revue 3/2010