Každému akcionáři akciové společnosti náleží určitý soubor práv, jejichž prostřednictvím může uplatňovat svůj vliv na řízení akciové společnosti. Právní věda je označuje jako nemajetková práva (účastnická, příp. společenstevní), přičemž jde v prvé řadě o právo účastnit se řízení společnosti. Akcionář se může účastnit na řízení společnosti pouze prostřednictvím valné hromady. Rozdělíme-li průběh valné hromady na několik fází – přípravu valné hromady, její konání a možnost soudního přezkumu průběhu valné hromady a jejích výsledků, lze dospět k závěru, že nejvýznamnějším elementem akcionářského vlivu na řízení jsou procedurální práva akcionářů, která se týkají přípravy valné hromady. To je fáze, kdy lze ještě ovlivnit její průběh, a tím i výsledek. Německá literatura přípravu valné hromady rozděluje na několik dílčích kroků: a) příprava programu valné hromady, b) identifikace akcionářů, c) rozeslání pozvánky nebo jiný způsob oznámení o konání valné hromady, d) komunikace představenstva s akcionáři před valnou hromadou a e) registrace účasti akcionářů. Analyzujeme-li tyto jednotlivé fáze přípravy valné hromady, můžeme zde najít poměrně rozsáhlý prostor pro uplatnění akcionářského vlivu. Právní úprava obsažená v obchodním zákoníku poskytuje akcionářům klasickou triádu procesních práv, jejichž prostřednictvím mohou akcionáři uplatňovat svůj vliv: a) právo svolat valnou hromadu, b) právo zařadit určitou záležitost na pořad jednání a c) právo uplatňovat návrhy a protinávrhy. Jak si ukážeme dále, tuzemská úprava se jeví jako poněkud bezzubá, neboť neposkytuje akcionářům mnoho možností, jak tato práva vynutit. Na druhou stranu relativně bohatá tuzemská judikatura potvrzuje, že procedurální pravidla upravující práva akcionářů ve vztahu k valné hromadě mohou mít dalekosáhlý vliv na výkon účastnických práv akcionáře. Procesní chyby při konání valné hromady bývají pro menšinové akcionáře často jedinou možností, kterou mohou využít, aby zabránili přijetí rozhodnutí většinového akcionáře, v jehož režii průběh valné hromady obvykle bývá. To na druhou stranu vyvolává tlak na akciovou společnost a na většinového akcionáře, aby všechny procedury vztahující se ke svolání a průběhu valné hromady byly provedeny v souladu s obchodním zákoníkem a stanovami společnosti.
Na sklonku roku 2009 byla přijata novela obchodního zákoníku, kterou došlo k transpozici směrnice o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi. Směrnicí došlo poprvé na komunitární úrovni k regulaci účastnických práv akcionářů. Přestože Směrnice dopadá pouze na společnosti, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích, český zákonodárce se rozhodl, že v této souvislosti upraví procedurální pravidla pro všechny akciové společnosti.

Podrobněji viz časopis Právní rozhledy č.: 5/2010

Objednat předplatné