Bulletin advokacie č. 1-2/2020 uveřejnil recenzi k naší nedávné novince, velkému komentáři k INSOLVENČNÍMU ZÁKONU z dílny autorů Sprinz/Jirmásek/Řeháček/Vrba/Zoubek a kol. Odborného zhodnocení se chopil JUDr. František Kučera, místopředseda Vrchního soudu v Praze.
Na pomyslném trhu právnické literatury se vyskytlo v poslední době několik děl reagujících na poptávku po informacích z problematiky insolvencí. Jedno takové nabízí Nakladatelství C. H. Beck ve své edici Velké komentáře. Pod vedením Petra Sprinze se sešel pestrý kolektiv odborníků z různých oblastí, tak či onak insolvencemi zasažených, a stvořil rukou společnou opus čítající 1 200 stran.
Autoři zajímavým způsobem fundovaně zpracovávají nejenom látku „dlouhodobě“ (insolvenční zákon, správně vlastně zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, je účinný od 1. 1. 2008) se vyskytující, nýbrž se nevyhýbají ani tématům aktuálním, založeným především nejnovější koncepcí oddlužení, jak ji zakotvuje zejména poslední velká novela insolvenčního zákona účinná od 1. 6. 2019. Je již zde namístě ocenit pružný přístup nakladatelství i autorů samotných, neboť ti do své knihy pojali a v mezích možností též podrobili zkoumání rovněž problematiku závazků vzniklých dlužníkům předtím, než dosáhli osmnácti let věku, tedy to, co zákonodárce vtělil do šestého odstavce § 412a (viz str. 1127-1129) s účinností až od 1. 10. 2019.
Autoři vskutku jednoduchou práci neměli. Insolvenční právo je právem dynamickým, reagujícím na potřeby doby až překotně, řekl bych. Vždyť počet novelizací se blíží čtyřicítce (celkem je jich zatím 38) a nezdá se, že by tu byla snaha tento legislativní trysk brzdit. Za této situace je vlastně obdivuhodné, že se vůbec někdo pustí do rozplétání oněch houštin a změtí změn, jež spolu tu a tam ani moc neladí.
Svým způsobem byla výhodou početného tvůrčího kolektivu jeho mezioborová pestrost a různorodost. Autorů se sešlo celkem jedenadvacet. Lze mezi nimi nalézt soudce z první linie rozhodovacího procesu (Tomáš Jirmásek) i soudce soudu dovolacího (Hynek Zoubek), jakož i zástupce legislativy, ať již přímo zaměstnance Ministerstva spravedlnosti (Ondřej Zezulka), či zkušenostmi obdařené spolupracovníky v dílčích fázích tvůrčího procesu (vedoucí projektu Petr Sprinz). Nepochybně knize prospěla účast právníků z akademické sféry, za všechny lze uvést Marka Juráše či Radka Vojtěcha, přičemž posledně jmenovaný zjevně využil svých zkušeností nabytých při práci pro Českou národní banku zejména v pasážích týkajících se úpadku finančních institucí, které zpracoval s Jiřím Rahmem. Za velké plus považuji to, že se autoři nevyhnuli ani pohledu ekonomickému, o čemž svědčí nejenom externí lektoři Vysoké školy ekonomické Jindřich Arabazs a Dušan Sedláček, nýbrž i ekonom Jaroslav Schönfeld, jehož vliv se zjevně neomezil toliko na úvahy věnující se úpadku a pohledávkám věřitelů a jejich uplatňování, kde jeho rukopis nelze přehlédnout. Zmíním-li závěrem této pasáže některé spolutvůrce se zkušenostmi i s jiným než českým „úpadkovým“ právem (David Plch, Pavel Boguský, Petr Chytil), pak je zjevné, že uživatel dostává do ruky kvalifikovaného průvodce insolvenčním terénem, s nímž se dá některým úskalím celkem úspěšně vyhnout. Bohužel musím zdůraznit ono „některým“, neboť legislativní proces svým důrazem na rychlost a kvantitu ponechává leckdy požadavek srozumitelnosti a dostatečné vzájemné provázanosti poněkud stranou. Za to ovšem autoři nemohou, ti se za pomoci bohaté judikatury a obsáhlé literatury pokusili vše, na co jim síly stačily, vysvětlit a objasnit.
Zbývá ocenit hlavního protagonistu. Petr Sprinz totiž nemalou část publikace sám či s kolegy vytvořil (úpadek, účinky spojené se zahájením řízení, neúčinnost, konkurs, a především oddlužení), leč další jednotlivé části komentáře i revidoval. Zároveň ovšem měl coby vedoucí pracovního kolektivu další významný úkol, a to „udržet dílo pohromadě“. Při tolika spoluautorech z tak různých oblastí nemůže být pochyb o tom, že šlo o cíl náročný, možná stejně jako samotný tvůrčí proces, ne-li ještě složitější. Neměl jsem tolik času, abych z tohoto hlediska dílo důkladně zkoumal, ostatně se domnívám, že není úlohou recenzenta za každou cenu hledat chyby, omyly nebo nepřesnosti, a autora či autory pak alespoň za něco trochu pohanět. Proto popravdě uvádím, že jsem kolize v autorských (spoluautorských) přístupech nehledal a při dosavadní práci s knihou je ani nenalezl. Nicméně nejenom z tohoto důvodu pokládám za potřebné výtvor Petra Sprinze a jím vedeného insolvenčního společenstva pochválit. Doporučuji totiž laskavému čtenáři nepřeskočit hned tu nejúvodnější část díla, tedy předmluvu, která obsahuje i velmi užitečný „Malý návod, jak používat tuto publikaci“, což práci s vlastním dílem, z povahy věci nutně hutným a leckdy ne úplně jednoduchým, alespoň trochu usnadní.
Zakoupením knihy (ať již do své knihovny, nebo jako vhodný dárek jinému specialistovi) může onen v ní v budoucnu listující odborník jen získat, neboť nejenom že otevírá podnětným způsobem diskusi k ožehavým problémům insolvenční současnosti, nýbrž i na podkladě fundovaných úvah často nabízí varianty jejich řešení. Co více si lze přát.
Knihu si můžete zakoupit na našem e-shopu ZDE.
