Odborné informace C. H. Beck
kvalitní - kompetentní - kompletní

Recenze: Smlouva o dílo

5.10.2019  |  Odborná recenze

Bulletin advokacie č. 7-8/2019 uveřejnil recenzi beckovské publikace SMLOUVA O DÍLO. Odborného zhodnocení knihy doc. JUDr. Ivany Štenglové se chopila Mgr. Tereza Mališová, interní doktorandka na Katedře soukromého práva a civilního procesu PF UP v Olomouci.

V listopadu loňského roku vydalo Nakladatelství C. H. Beck publikaci s názvem Smlouva o dílo, jehož autorkou je Ivana Štenglová. Uzavírání smluv o dílo je v praxi velmi časté, proto lze jistě uvítat, že se autorka rozhodla tento institut ještě více přiblížit. Již v úvodu je vhodné poznamenat, že v průběhu celé publikace je zřejmé, že autorka čerpá ze své praxe, a často tak nepoukazuje pouze na úpravu uvedenou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ale hojně poukazuje také na úpravu smlouvy o dílo, která byla v obchodním zákoníku.

Celá publikace je fakticky rozdělena do tří celků. Část první je věnována historickému vývoji smlouvy o dílo, kde autorka přibližuje tento institut od doby římského práva až po 1. 1. 2014. Byť tato část publikace nebude pro praxi stěžejní, lze jistě shrnutí historického vývoje smlouvy o dílo uvítat. Pro správné porozumění určitému institutu se totiž dle mého názoru nelze vyhnout zkoumání jeho vývoje.

Druhá část publikace je nejrozsáhlejší a věnuje se účinné právní úpravě smlouvy o dílo. Kladně lze jistě hodnotit to, že je rozčleněna do sedmnácti kapitol, které jsou dále členěny ještě na podkapitoly, což činí tuto část velice přehlednou. Pokud by se čtenář chtěl k této publikaci v budoucnu vracet kvůli řešení nějakého konkrétního problému, domnívám se, že po nahlédnutí do obsahu bude schopen rychle určit kapitolu, resp. podkapitolu, kde by se mohla nacházet odpověď na otázku, kterou hledá.

Co se týče systematiky této části publikace, jednotlivé kapitoly na sebe, až na výjimky, logicky navazují. Touto výjimkou míním podkapitolu věnovanou právu stavby. Sama autorka tuto podkapitolu nazývá „Exkurz Právo stavby“ a řadí ji hned za podkapitolu o obecné úpravě nabytí vlastnického práva ke stavbě. Byť se jedná o pouhý exkurz do práva stavby, mám dojem, že pojednání o tomto institutu občanského práva je do textu zařazeno příliš násilně. Celá publikace je věnována pouze smlouvě o dílo, není proto důvod, proč by zde měla být uvedena i pasáž věnovaná právu stavby. Pokud je zde přesto zmíněno právo stavby, bylo by vhodnější zařadit toto pojednání spíše do kapitoly č. 16, která se věnuje stavbě jako předmětu díla. Domnívám se, že toto zařazení by bylo logičtější a lépe by zde mohlo být např. poukázáno na to, proč je v některých případech vhodnější rozhodnout se pro zřízení práva stavby a jindy zase vybudovat stavbu na základě smlouvy o dílo.

Poslední část publikace je věnovaná judikatuře. Autorka výjimečně k danému rozhodnutí Nejvyššího soudu („dále jen „NS“) uvádí malou poznámku, např. v případech, kdy se jedná o rozhodnutí NS vydané za účinnosti předešlé právní úpravy, upřesňuje, že za nové úpravy není situace shodná, např. že podle o. z. již není vyžadováno, aby předmětem díla byl hmotný výsledek. Veškerá judikatura je zde opět velmi přehledně uvedena. Část věnovaná judikatuře je rozdělena na 20 menších částí, aby čtenář opět mohl rychle nalézt tu oblast smlouvy o dílo, která jej zajímá, např. doba plnění, vady plnění atp., a mohl se seznámit s předmětnou judikaturou. Veškerá judikatura je zde prezentována tak, že je vždy nejprve zmíněna právní věta, poté označeno rozhodnutí a dále uvedena relevantní pasáž z odůvodnění, což lze vnímat pozitivně, neboť čtenář již po přečtení právní věty zjistí, zda je pro něj uvedené rozhodnutí NS relevantní, či nikoliv.

Kladně se lze vyjádřit také ke stylu, jakým je publikace napsána. Tím, že je celá práce rozdělena do kapitol a podkapitol, které jsou věnovány jednotlivým dílčím aspektům smlouvy, snaží se autorka vyjadřovat velice jasně, přesně a neutíká od problémů. Publikace je proto psána jednoduchým a čtivým stylem.

Byť historický vývoj smlouvy o dílo může být jistě přínosný, domnívám se, že v praxi čtenáři nejvíce ocení především část publikace věnovanou účinné právní úpravě smlouvy o dílo a dále část věnovanou judikatuře. Co lze v části věnované účinné právní úpravě hodnotit velice kladně, je to, že v každé kapitole této části, kde se na určitou otázku objevují odlišné názory, autorka uvádí oba tyto odlišné názory, příp. více odlišných názorů, a na závěr vždy sama sděluje, se kterým z těchto názorů souhlasí, a především také zdůvodňuje, proč se přiklání zrovna k němu. Vzhledem k tomu, že autorka zdůvodňuje, proč s tím kterým názorem souhlasí, má čtenář možnost zamyslet se nad důvody uváděnými autorkou a lépe se potom může rozhodovat, zda bude souhlasit s ní, nebo zda její argumenty bude považovat za liché a bude zastávat spíše opačný přístup k danému problému.

Poměrně pravidelně autorka také srovnává účinnou právní úpravu s právní úpravou obsaženou v obchodním zákoníku a v občanském zákoníku, které byly účinné do 31. 12. 2013. I tuto skutečnost vnímám velmi pozitivně, neboť v některých případech tím autorka poukazuje na to, že právní úprava smlouvy o dílo se v některých aspektech nezměnila, v jiných případech však odkazuje právě na odlišnosti předešlé a aktuální právní úpravy, a jindy lze z tohoto porovnání vyčíst genezi účinného ustanovení.

Pokud jde o obsahovou úroveň části věnované judikatuře, autorka vybírá ke každé dílčí otázce věnované smlouvě o dílo vždy určitý počet rozhodnutí NS, která jsou určitým způsobem zásadní. Čtenář jistě ocení, že jednotlivá rozhodnutí jsou zkrácena tak, že je zde vždy v úvodu vymezena právní věta a následuje odůvodnění rozhodnutí, které je však zkráceno na minimum, aby čtenář nebyl zbytečně zahlcen informacemi, které nebyly pro rozhodnutí nejdůležitější, ale zároveň aby vyplynulo, proč NS rozhodl tak, jak rozhodl.

Domnívám se, že publikace přináší velice zdařilé přiblížení smlouvy o dílo. Informace jsou čtenářům podávány přehledně, jasně a stručně, bez zbytečného uhýbání k obecným informacím. Velmi dobré jsou skutečně časté citace jednotlivých rozdílných názorů na dílčí problémy, přičemž autorka se vždy vyjadřuje k tomu, se kterým z uvedených názorů sympatizuje a proč. Z těchto důvodů a také z častého upozorňování na účinnou a předchozí právní úpravu je zřejmé, že autorka se tématu dlouhodobě věnuje a i řešení složitých otázek je schopna podat srozumitelně, díky čemuž je možné publikaci doporučit jak studentům právnických fakult, tak praktikujícím právníkům.

C. H. Beck // Tereza Mališová