Odborné informace C. H. Beck
kvalitní - kompetentní - kompletní

Recenze: Znalec a znalecký posudek v civilním řízení

26.10.2020  |  Odborná recenze

Bulletin advokacie č. 10/2020 se ve své rubrice „Z odborné literatury“ tentokrát zaměřil na titul předsedy Vrchního soudu Luboše Dörfla ZNALEC A ZNALECKÝ POSUDEK V CIVILNÍM ŘÍZENÍ. Recenze knihy se ujal JUDr. Martin Mikyska, advokát a soudní znalec se sídlem v Malé Skále.

Představuje-li pro advokáty určitá oblast aplikace procesního práva velmi žhavou problematiku, jedná se nepochybně o znalecké posudky jako důkaz, mající mezi důkazy jisté výsostné postavení. To, jak vyzní znalecký posudek, podávaný k určité odborné skutkové otázce, mnohdy rozhoduje o výsledku celého procesu. Všem kolegům a kolegyním z advokacie vřele doporučuji věnovat necelých 500 Kč („nekup to“) jako investici do vlastního vzdělávání v oblasti, kterou bych mohl označit souhrnně jako znalecké právo. Již osoba autora dává záruky obsahově zajímavého, komplexního, pečlivého a přesného zpracovaní odborné problematiky čtivým a současně srozumitelným způsobem. Publikace tento můj předpoklad a očekávání potvrdila.

Autor, t. č. předseda Vrchního soudu v Praze, se odbornou problematikou znalectví zabývá již dlouhodobě, viz jeho předchozí publikace u „Becků“ Zákon o znalcích a tlumočnících, 1. vydání, C. H. Beck 2009. Jde o praktikujícího civilního soudce na dvou stupních soudní soustavy, a navíc, v předposlední funkci předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem, jde o soudního funkcionáře, který měl na starost agendu znalců v působnosti „jeho“ krajského soudu. A aby nebyl opomenut i ještě jeden zdroj jeho znalostí a zkušeností, pak nelze opomenout jeho aktivní účast při zrodu nového znaleckého zákona.

Bude možná představovat prohřešek proti obvyklému způsobu recenzování odborné publikace tohoto druhu, když vyzdvihnu, jistě subjektivně, její tři nejdůležitější kvality: za prvé metodologický přístup, kterým propojuje právní úpravu znalců a znalectví ve znaleckém zákoně s procesní úpravou (především v o. s. ř.) při provádění dokazování znaleckými posudky ve sporném civilním řízení, pohledem obousměrného ovlivňování.

Za druhé – pro praktikujícího advokáta bude z publikace jistě nejzajímavější kapitola 4. Znalecký posudek v civilním řízení. Autor nás provádí jednotlivými dílčími body na cestě od zadání znaleckého posudku, jeho vypracování a předložení zadavateli, obhajobě před soudem, až k jeho hodnocení a jeho přezkoumávání. Z této části jasně vyplývá, že autor má velmi bohaté zkušenosti s tím, jaké četné předivo vzájemných vztahů s nejvyšší možnou citlivostí pro každého vzniká mezi soudem, účastníky řízení a znalcem. A že každá odchylka od stanovených nebo obvyklých postupů v těchto vztazích znamená, že se nad řízením vznáší hrozba námitky vady řízení, která mohla mít vliv na věcnou správnost rozhodnutí. Oceňuji, že se autor, byť zdrženlivě, vyjádřil i k takovému „vosímu hnízdu“ znalectví, jaké představují tzv. mimosoudní znalecké posudky s doložkou podle § 127a o. s. ř., které leží mnohým teoretickým i praktickým procesualistům v žaludku.

Za třetí – odborný text je průběžně doplňován odkazy na judikáty Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, ty jsou pak komplexně shrnuty jako součást použitých zdrojů v bodě Seznam použité judikatury. Když už nic jiného, tak kvůli kapitole 4. a seznamu použité judikatury by si měl advokát tuto odbornou publikaci pořídit a přečíst, ne-li nastudovat.

Možná poznámka na závěr: v jednom soudním řízení jsem namítl, že mnou navržený postup procesní práce soudu s různě vyznívajícími znaleckými posudky doporučuje i Mgr. Luboš Dörfl ve svojí nejnovější publikaci – a chytil jsem se. A úplně poslední poznámka: profesně funguji „podobojí“ jako především advokát a vedle toho i jako soudní znalec. Mohu potvrdit, že autor má perfektně odpozorováno a vyhodnoceno, jak to v tom trojúhelníku vztahů soud – účastníci řízení – znalec v praxi obvykle chodí a jaké jsou Achillovy paty v těchto vztazích.

C. H. BECK // Martin Mikyska