Odborné informace C. H. Beck
kvalitní - kompetentní - kompletní

Insolvenční řízení - rozhodovací praxe soudů

8.4.2016  |  Otázky a odpovědi

JUDr. František Kučera nejprve působil jako soudce ve sporné agendě civilního úseku Obvodního soudu pro Prahu 4, následně od roku 1991 u odvolacího Městského soudu v Praze. Od roku 1996, kdy začal působit u Vrchního soudu v Praze, se specializuje na rozhodování ve věcech konkursu a vyrovnání, od roku 2008 též ve věcech dle insolvenčního zákona, a zároveň na problematiku incidenčních sporů. V současnosti je předsedou evidenčního senátu Vrchního soudu v Praze. V úterý 26. dubna 2016 se můžete na semináři JUDr. Kučery seznámit s nejnovějšími rozhodnutími v agendě insolvenční a agendě incidenčních sporů, a to nejenom s rozhodnutími dovolacího soudu, ale také s rozhodovací praxí obou soudů odvolacích.

<< 2 minuty čtení >>

Náplní semináře je především oddlužení. Proč zrovna tato oblast?

Především z toho důvodu, že se jedná o problematiku insolvenčními soudy nejčastěji řešenou (odhlédnu-li od velkého množství toliko procesní matérie – záloh a odmítnutých návrhů), která je zároveň pro dotčené subjekty, především mám na mysli dlužníky, velmi zásadní. Přitom zákonná úprava některých okruhů (například vztahu oddlužení a společného jmění manželů) je více než kusá, v jiných případech (například oddlužení podnikatelů) zase umožňuje dvojí výklad, proto bych pokládal za přínosné seznámit odbornou veřejnost s tím, na čem jsme se již sjednotili, popřípadě s rozhodnutími, jež je možno snad nazvat pilotními.

Je hodně „insolvenčních“ oblastí, ve kterých soudy rozhodují nejednotně?

Řekl bych, že ani moc ne. Musíme si ale uvědomit, že v našich poměrech je právní předpis poměrně dost živý organismus, stačí se jen podívat právě na insolvenční zákon a množství jeho novel. Pokud k tomu zároveň přidáme počet „insolvenčních kauz“, je pravděpodobnost rozdílného výkladu vyšší. Jen na vysvětlenou, na Vrchním soudu v Praze se insolvencemi zabývá na plný úvazek čtrnáct soudců, každý měl v loňském roce měsíčně k vyřízení 22 věcí. Při tomto počtu je velmi náročné (a to i za pomoci asistentů – díky za ně) mít detailní přehled o práci kolegů v senátu, natož sledovat rozhodovací praxi ostatních kolegů, popř. ještě partnerů z Vrchního soudu v Olomouci. Přesto se o to snažíme, setkáváme se, diskutujeme a podle mého názoru bývá snaha směřující k jednotnému výkladu v typizovaných věcech celkem úspěšná.

Týká se tato úspěšnost i zmíněného oddlužení podnikatelů?

To je celkem aktuální otázka. Ano, týká. Tato problematika je zajímavá i tím, že po novele insolvenčního zákona provedené s účinností od 1. ledna 2014 výklad o tom, kdy a za jakých podmínek umožnit drobným podnikatelům oddlužení, přijal dvě podoby, a to českou a moravskou – obvykle totiž názorové střety nejsou vedeny lokálně. Za laskavého přispění kolegů z Nejvyššího soudu, kteří na únorovém kolegiu přijali do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek usnesení Vrchního soudu v Olomouci, se zjevně v praxi prosadí přístup vyžadující od dlužníků-podnikatelů aktivní přístup ke svým věřitelům, od nichž by si měli dopředu opatřit souhlasné stanovisko k sanačnímu řešení úpadku.

C. H. Beck