Přinášíme vám rozhovor s JUDr. Romanem Horáčkem, PhD., vedoucím autorského kolektivu publikace Práva na označení a jejich vymáhání. V rozhovoru se dozvíte, co nového přináší čtvrté vydání tohoto komentáře, kdo se na jeho přípravě podílel i mnoho dalších zajímavých informací.
Co vás přivedlo k rozhodnutí připravit nové vydání tohoto komentáře?
Ke vzniku nového vydání komentáře vedl vcelku dlouhý proces. V současné době se totiž nejedná o jediný komentář v oblasti ochranných známek, jako v počátcích jeho vzniku, ale repertoár komentářové literatury je již vcelku rozšířen. Jiné, na trhu dostupné, komentáře se však povětšinou zabývají teoretickým výkladem zákona o ochranných známkách, tak jako naše první vydání komentáře. Nyní je však podle našeho názoru nutný širší pohled na problematiku průmyslových práv, kdy již není až tak podstatný vznik práv, tedy problematika řízení zápisného, ale jejich uplatňování a vymáhání, zejména před soudy.
Co komentář přináší nového oproti předchozímu vydání?
V novém autorském složení jsme se pokusili komentář více zaměřit od úvah nad textem zákona do sféry úvah nad rozhodováním jak Úřadu průmyslového vlastnictví, tak soudů všech stupňů. To vedlo k významnému nárůstu citované judikatury, včetně judikatury Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Soudního dvora Evropské unie (SDEU) a vyšších soudů. Proto lze tento komentář označit slovy „praktický“, nikoliv jen teoretický. Vycházeli jsme z toho, že komentář má dávat konkrétní odpovědi na sporné otázky, aby čtenář nedospěl při hledání odpovědí k závěru, že kde začíná problém, končí komentář. Tohoto nelehkého cíle se nám podle mého názoru podařilo dosáhnout.
Kdo se na publikaci podílel? Můžete čtenářům představit autorský kolektiv?
Autorský kolektiv je tvořen osobnostmi, které jsou u práv průmyslových již od data jejich obnovy po roce 1989. Při přípravě komentáře nečerpali jen z teoretických vědomostí, ale zejména ze své bohaté praxe. Já osobně jsem se podílel na vzniku většiny právních předpisů v oblasti průmyslových práv po roce 1989, mám bohaté zkušenosti z Úřadu průmyslového vlastnictví a následně z mnoha stupňů soudů. Jsem předsedou senátu Vrchního soudu v Praze, specializujícího se na práva duševního vlastnictví a nekalou soutěž. Kolegyni Biskupovou není třeba jako bývalou dlouholetou právničku a legislativce Úřadu průmyslového vlastnictví představovat. Zuzana de Korver a Iva Koutná jsou špičkové, zkušené, právničky Úřadu průmyslového vlastnictví, jedna se zaměřením na ochranné známky a druhá na označení původu výrobků.
Co bylo v procesu psaní nejtěžší?
To, co bývá u odborné publikace vždy nejtěžší, je sladit autorský kolektiv, aby výsledné dílo bylo jednolité a působilo kompaktním dojmem, s kapitolami, které na sebe přirozeně navazují. Odborně v podstatě nic, jelikož členové autorského kolektivu jsou natolik zkušení, že žádné zásadní názorové rozdíly nevznikaly.
Která část se naopak psala nejsnáze?
Předmluva. :-) Ale vážně. Komentovaná problematika má zásadní evropský přesah, proto je vždy možné se inspirovat v již publikovaných rozhodnutích Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) nebo rozhodnutích Soudního dvora Evropské unie (SDEU). Orientace v těchto rozhodnutích však přesto vyžaduje vysoké povědomí o důvodech jejich vzniku a řešené problematice.
K jakému legislativnímu stavu je komentář vydávaný a můžeme očekávat nějaké legislativní změny?
V komentáři je zachycen stav k 1. říjnu 2023. Důvodem je, aby právní stav odpovídal době před přijetím nového nařízení č. 2023/2411, ze dne 18. října 2023, o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků a o změně nařízení (EU) 2017/1001 a (EU) 2019/1753, které v době přípravy komentáře nebylo účinné. Toto nařízení je účinné od 16. 11. 2023, avšak týká se pouze vcelku drobné části komentované problematiky.
Co komentář přináší pro praxi?
Nově předkládané vydání komentáře se v průběhu času z původního prostého komentáře jednoho zákona, a to zákona o ochranných známkách, stalo s nadsázkou „biblí práv na označení“. Z důvodu požadavků čtenářské veřejnosti bylo rozšířeno o část týkající se vymáhání těchto práv a velké množství judikatury soudů, jak správních, tak civilních. Řešení sporů z porušování práv na označení se totiž postupem doby stalo alfou a omegou jejich efektivity.
Proto největším přínosem komentáře je zkušenost jeho autorů a jejich neobyčejný přehled, který má zásadní praktický přesah, jelikož se nejedná o pouhé akademické úvahy, které v mnoha případech nemají oporu v současné praxi soudů nebo správních úřadů.
Knihu si můžete objednat zde.
