Občanský soudní řád patří mezi základní pilíře českého procesního práva, přesto jeho výklad zůstává živou disciplínou formovanou legislativními změnami i judikaturou. Čtvrté vydání komentáře na tento vývoj reaguje.
Jaké změny museli autoři reflektovat, jak se do soudní praxe promítá digitalizace a kterým směrem se bude civilní proces dále vyvíjet? Nejen na to odpovídá vedoucí autorského kolektivu JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Občanský soudní řád vychází už ve 4. vydání. Když ho porovnáte s tím předchozím, v čem nastal za poslední roky ten největší posun, který museli autoři reflektovat?
Museli jsme se vyrovnat se zřízením chráněného účtu, který dál omezil možnosti exekvovat majetek dlužníka. Reagovali jsme i na ustavení tzv. hromadných žalob. Osobně jsem se musel vypořádat s judikaturou Nejvyššího soudu, podle níž nedojde-li z nějakého důvodu k nastolení skutkového a důkazního „stopstavu“ v souvislosti se skončením prvního rokování, koncentrace sporu nastává až vyhlášením prvostupňového rozsudku. Snažím se lépe odůvodnit, proč si stále myslím, že ke „stopstavu“ dojde i dříve, dopoučí-li soud účastníka o potřebě doplnit jeho tvrzení a důkazní návrhy a poskytne mu k tomu přiměřený prostor.
Komentář je proto ve srovnání s předchozím vydáním objemnější. Stejně jako vedoucí autorského kolektivu.
Na přípravě čtvrtého vydání se podílel částečně obměněný autorský kolektiv. Jaké změny v jeho složení od posledního vydání nastaly?
Jsem moc rád, že jsme mezi sebe od posledního vydání přivítali další zdatné louskače JUDr. Martinu Kasíkovou a také Mgr. Jaroslava Kocince, který se k nám připojí při zářijové aktualizaci ještě v tomto roce. Naopak nás velmi tíží ztráta našeho váženého kolegy doc. JUDr. Petra Smolíka, Ph.D.
Vedle změn v autorském kolektivu se proměňuje i samotná podoba civilního procesu. Když se ohlédnete za vývojem civilního procesu v posledních letech, kam se podle vás posunulo jeho těžiště?
Když jsme v roce 2013 psali první vydání, měl jsem dojem, že civilní proces dost nezohledňuje slabší postavení nemajetných nebo jiných účastníků, kteří jsou z nějakého důvodu v nevýhodě. Tehdy se například vedly s úspěchem exekuce vůči spotřebitelům na základě rozhodčího nálezu, který byl ve zjevném rozporu s hmotným právem, protože rozhodce byl v ekonomickém vztahu s věřitelem. Teď se situace obrátila. Jak procesní, tak hmotné právo chrání spotřebitele, jenž se zjevně dopustí úvěrového podvodu, s výsledkem, že civilní soud žalobu zcela nebo zčásti zamítne proto, že banka nebyla dost bedlivá a neodhalila, že údaje uváděné spotřebitelem jsou nepravdivé.
Čím dál víc se mluví o digitalizaci justice, videokonferencích u soudů a elektronických spisech. Jak moc už tato nová digitální realita promlouvá do výkladu procesního práva v této knize?
V komentáři k § 102a jsme zohlednili, že zákon už neřeší podrobně, kdo přesně ověřuje totožnost vyslýchaného, ale hlavně požaduje, aby byla totožnost spolehlivě ověřena a aby člověk při výslechu nebyl nikým nepřípustně ovlivňován.
Videokonference umožňují, aby soud vyslechl online svědka nebo účastníka, který by jinak k soudu nemohl přijít. Ale stále jsme lidé z masa a kostí. Jde o náhražku osobní účasti, při které získáte nejen vědomosti plynoucí z vyřčeného slova, ale i pocity a další informace, které se dost dobře nedají popsat ani zachytit online.
Elektronické spisy jsou budoucnost. Současní padesátníci si přesto budou rozhodující dokumenty až do důchodu tisknout. Není nad to si rozhodující informace podtrhnout propiskou na reálném papíře.
Výtisk publikace Občanský soudní řád. Komentář. 4. vydání si můžete objednat v našem e-shopu.
