Může soud změnit cenu, za kterou si spotřebitel objednal službu nebo koupil zboží? Může říci, že spotřebitel není povinen za plnění podnikatele nic platit? To jsou otázky, na které se snaží autor odpovědět v této knize. Cílem je přinést základní přehled možností obsahové kontroly cenových ujednání ve spotřebitelských smlouvách a nalézt určité smysluplné hranice takové kontroly. Stěžejní část publikace je věnována problematice výjimky z přezkumu přiměřenosti (zneužívajícího charakteru) podle § 1813 ObčZ. Z přezkumu jsou vyloučena ujednání o předmětu plnění a ceně, jsou-li jasná a srozumitelná. Výklad je proto nutně zasazen do širších souvislostí zkoumání přiměřenosti (zneužívajícího charakteru) ujednání ve smlouvě. Nezbytným byl rozbor jasnosti a srozumitelnosti ujednání, jakož i následků nepřiměřenosti. Snaha o vytvoření vnitřně konzistentního závěru je doprovázena analýzou nesmírně dynamické judikatury SD EU, i rozhodnutí orgánů veřejné moci v ČR. Podstatná část je věnována i komparaci s přístupy v sousedních státech. Skutečnost, zda se použije výjimka z přezkumu přiměřenosti či nikoliv, má však omezený význam. Je nutné zkoumat i další možnosti kontroly cenových ujednání, které v tomto směru právní řád nabízí. Výklad je proto doplněn úvahami o možnosti kontroly cenových ujednání prostřednictvím dobrých mravů, lichvy, neúměrného zkrácení, nekalých obchodních praktik či soutěžní a cenové regulace.
