Novela zákoníku práce byla v roce 2023 skutečně velká. Na oblast pracovního práva měla značný vliv. Na sklonku roku vyšel Velký komentář Zákoníku práce. Je to již čtvrté vydání a v rozhovoru s vedoucími autorského kolektivu se můžete dočíst podrobnosti ze příprav a vzniku toho skutečně velkého díla, které má 1 688 stran. Přečtěte si rozhovor s vedoucími autorského kolektivu prof. JUDr. Miroslavem Bělinou a JUDr. Ljubomírem Drápalem.
Vychází čtvrté vydání Velkého komentáře zákoníku práce. Můžete připomenout, proč vzniklo první vydání?
Od počátku 90. let minulého století jsme vydávali v nakladatelství C. H. Beck komentáře k zákoníku práce v edici tzv. středních komentářů. Tyto komentáře vycházely zcela pravidelně jako další a další vydání a těšily se značného uznání od odborné právnické veřejnosti. Tato skutečnost byla prakticky denně potvrzována tím, že odkazy právě na tyto komentáře se pravidelně objevovaly v nálezech a usneseních Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu i soudů nižších stupňů, jakož i v odborné literatuře.
Poté, co nakladatelství C. H. Beck přikročilo k vydávání tzv. Velkých komentářů, nás velice potěšilo a cítili jsme nesmírný závazek, že bylo rozhodnuto též o vydání velkého komentáře k zákoníku práce. Zcela přirozenou cestou se kolektiv autorů tzv. středního komentáře zákoníku práce zhostil nelehké úlohy připravit velký komentář.
Co vás přivedlo k rozhodnutí připravit čtvrté vydání tohoto komentáře?
Od posledního třetího vydání uplynuly již 4 roky. Mezitím došlo k celé řadě novel zákoníku práce, mezi nimi podstatné novely č. 285/2020 Sb. a č. 281/2023 Sb. Jmenujeme samozřejmě ty nejpodstatnější, ale novel zákoníku práce byla celá řada. Navíc došlo i k velmi četným novelizacím souvisejících předpisů, na něž bylo rovněž třeba v komentáři reagovat. V neposlední řadě jsme museli reagovat na nejnovější vývoj judikatury, a to nejen českých soudů, včetně Ústavního, ale i Evropského soudního dvora. Autoři se rovněž museli vypořádat s názory v nejnovější odborné literatuře.
Jak je složité připravovat komentáře v době velmi častých legislativních změn?
Při současném, někdy i překotném legislativním procesu klade vydání komentáře z jakékoli oblasti, a to včetně pracovněprávní, na autory značné nároky. Pochopitelně nejen na autory, ale i na nakladatelství, zejména redaktory, ale v neposlední řadě i na sazbu. Nejinak tomu bylo při čtvrtém vydání tohoto komentáře. Zde byla situace extrémně složitá jak pro autory, redaktorku i sazeče. Neprováděla se pouze jedna korektura, ale vzhledem k dalším legislativním změnám, které přicházely v průběhu listopadu tohoto roku, se prováděly korektury opakovaně. Autoři museli reagovat nejen na poslední podstatnou novelu zákoníku práce, která nabyla účinnosti 1. 10. 2023, ale rovněž na novelu zákona o zaměstnanosti, která prošla legislativním procesem na sklonku tohoto roku a obsahuje mimo jiné další dílčí novelu zákoníku práce. Autoři se nevyhnuli ani komentování dopadu vládního konsolidačního balíčku na pracovněprávní vztahy, a to zejména na dohodu o provedení práce.
Jedná se o rozsáhlé dílo, které je výsledkem velkého kolektivu autorů. Změnil se autorský tým od předchozích vydání?
Autorský kolektiv je velice početný a různorodý. Skládá se z akademiků, soudců Nejvyššího soudu, advokátů i pracovníků státní správy. Všichni autoři jsou vesměs velice zkušení a uznávaní odborníci ve své oblasti. Dát takový kolektiv dohromady není nic jednoduchého, a proto jsme autorský kolektiv od posledního vydání vůbec neměnili. Při tak velkém množství autorů je důležité sjednotit jejich názory, aby se v komentáři neprojevovaly názory jednotlivých autorů, ale jednalo se vždy o názor, za který se může postavit celý kolektiv autorů. Pochopitelně každý autor má svůj nezaměnitelný styl, do něhož jsme jako vedoucí nezasahovali.
Mohli byste doporučit čtenářům, jak s tímto komentářem pracovat?
Komentář tohoto typu není určen k tomu, aby si jej čtenář přečetl najednou od začátku do konce. Přepokládáme, že čtenář bude vždy hledat odpověď na určitý problém, a doufáme, že komentář mu poskytne odpověď na otázku či problém, které jej zajímají.
V současné době vychází mnoho komentářů. Mohli byste čtenářům vysvětlit, v čem je právě tento komentář výjimečný?
Předložený komentář je v každém případě nejpodrobnějším komentářem zákoníku práce z těch, které v současné době vycházejí. Poskytuje systematický a přehledný výklad základních principů, institutů i jednotlivých ustanovení zákoníku práce. Tam, kde to autoři považovali za vhodné z hlediska celkového výkladu a pochopení jednotlivých institutů v celkovém kontextu a zejména k jejich současné aplikaci, se nevyhýbají ani krátkému historickému exkurzu. Komentář obsahuje komplexní přehled literatury českých soudů, včetně Ústavního, stejně jako Evropského soudního dvora. Stejně tak obsahuje velice rozsáhlý přehled odborné literatury. Přitom autoři k judikatuře přistupují kriticky, stejně jako k jednotlivým názorům v odborné literatuře, a snaží se, aby čtenář dostal komplexní pohled na danou problematiku.
Kompletní autorský tým je složen z autorů uvedených níže. Můžete si přečíst i jejich profesní medailonky.
prof. JUDr. Miroslav Bělina, CSc., je profesorem pracovního práva a práva sociálního zabezpečení na Právnické fakultě UK v Praze. Vedle své pedagogické a vědecké činnosti na Právnické fakultě UK je společníkem advokátní kanceláře Bělina & Partners advokátní kancelář s. r. o. Od roku 1990 do roku 2020 byl členem Legislativní rady vlády České republiky. Rovněž byl zakládajícím členem České společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení a dlouhá léta také jejím předsedou. V současné době je místopředsedou této společnosti. Rovněž je rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Ve své vědecké práci se specializuje na obor pracovní právo.
JUDr. Ljubomír Drápal je soudcem, který působil od roku 1991 u Nejvyššího soudu ČR v Praze, který se od roku 1993 stal v souvislosti se vznikem samostatné České republiky Vrchním soudem v Praze, a od roku 1996 působil až do roku 2017 u Nejvyššího soudu. Od roku 1991 byl předsedou senátu Nejvyššího soudu ČR, Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu, který projednával a rozhodoval o mimořádných opravných prostředcích v pracovních věcech. Od roku 2017 je předsedou Krajského soudu v Praze, u něhož se rovněž podílí na rozhodování pracovních věcí. Rovněž je vyučujícím na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení na Právnické fakultě UK v Praze.
JUDr. Tomáš Bělina je společníkem Bělina & Partners advokátní kancelář s. r. o. Je rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky a členem kontrolní rady České advokátní komory.
JUDr. Věra Bognárová je advokátka specializující se na oblast pracovního práva. Je členkou komise pro pracovní právo a sociální věci Legislativní rady vlády České republiky a členkou výboru České společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, z. s. Je externím spolupracovníkem katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení na Právnické fakultě UK v Praze.
JUDr. Jiří Doležílek je předsedou senátu Nejvyššího soudu ČR. Po absolvování Právnické fakulty nynější Masarykovy univerzity v Brně se stal v roce 1987 soudcem Okresního soudu v Ostravě. V letech 1992–2012 působil u Krajského soudu v Ostravě, a to od roku 2002 jako předseda tohoto soudu. Od roku 2012 vykonává činnost u Nejvyššího soudu ČR.
doc. JUDr. Jakub Morávek, Ph.D., je vedoucím katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plni, působí jako docent na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy a jako advokát v Praze.
JUDr. Zdeněk Novotný je emeritním soudcem Nejvyššího soudu ČR. Dlouhá léta byl činný na okresním a krajském soudě s převážným zaměřením na pracovní právo, V roce 1996 byl povolán k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, kde se podílí na rozhodování pracovněprávní agendy. Spolupracuje s katedrou pracovního práva Právnické fakulty UK v Praze.
prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D., je vedoucím katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty UK, na které začal působit v roce 1987 po absolvování studia na téže fakultě. Je autorem či spoluautorem celé řady článků a publikací zejména z oblasti pracovního práva. Je mimo jiné členem Komise pro pracovní právo a sociální věci Legislativní rady vlády ČR.
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., je předsedou senátu Nejvyššího soudu. Po absolvování právnické fakulty Univerzity Karlovy působil od roku 1996 nejdříve jako justiční čekatel u Okresního soudu v Liberci a od roku 2001 u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci. Po přeložení k Nejvyššímu soudu se od roku 2011 specializuje především na tzv. sociální agendy.
Velký komentář k Zákoníku práce můžete zakoupit na našem e-shopu. Poštovné budete mít zdarma!