Na počátku roku 2024 vyšlo v nakladatelství C. H. Beck již třetí vydání publikace doc. JUDr. Pavla Vantucha, CSc., s názvem Trestní řízení z pohledu obhajoby. Přinášíme vám rozhovor s autorem, ve kterém se dozvíte, co další vydání obsahuje nového nebo které kapitoly prošly nejvýraznějšími úpravami.

Můžete připomenout, proč vzniklo první vydání publikace Trestní řízení z pohledu obhajoby?

V roce 2012 mě kontaktoval programový ředitel nakladatelství C. H. Beck JUDr. Lukáš Svoboda, který mě informoval o tom, že nakladatelství chce vytvořit novou ediční řadu s názvem Praktická knihovna. Zároveň mě požádal o napsání publikace v této ediční řadě nazvané Trestní řízení z pohledu obhajoby. Cílem bylo poskytnout čtenářům, zejména advokátům, advokátním koncipientům a studentům právnických fakult, detailní pokyny, praktický výklad a stručné vzory využitelné při obhajobě obviněného. V roce 2014 bylo vytištěno první vydání a o pět let později druhé. Na počátku letošního roku vyšlo třetí, doplněné a přepracované vydání.

Co publikace přináší pro praxi a komu je určena?

Je známo, že mnozí advokáti se věnují více právním oborům a s obhajobou v trestních věcech nemají každodenní zkušenosti. V řadě případů však v různých věcech převezmou obhajobu, ať již na základě plné moci klienta, nebo poté, co jsou soudem (soudcem) k obhajobě konkrétního obviněného ustanoveni. Jsou i další advokáti, kteří by se chtěli na obhajobu specializovat. Zejména pro ně a pro začínající advokáty, stejně jako advokátní koncipienty, kteří se zabývají více obory, aniž by se na některý z nich specializovali, je tato publikace určena. Pro advokáty, kteří se specializovaně věnují obhajobě v trestních věcech, může tato praktická příručka sloužit k zamyšlení nad tím, zda v praxi využívají všechny možnosti, které jim dává aktuální právní úprava.

Jak je pro vás jako jediného autora náročné připravit rozsáhlou odbornou právnickou publikaci?

Od roku 1976 se v teorii i praxi věnuji otázkám trestního řízení, stejně jako teoretickým i praktickým otázkám obhajoby obviněného, na něž jsem zaměřil většinu z mých 280 odborných článků. Jsem také autorem monografie Obhajoba obviněného, kterou ve třech vydáních (1998, 2002 a 2010) publikovalo nakladatelství C. H. Beck.  I proto jsem se rozhodl využít nabídku nakladatelství a vypracoval jsem postupně všechna tři vydání publikace Trestní řízení z pohledu obhajoby.

Co nového naleznou čtenáři v třetím vydání?

Od druhého vydání této publikace uplynulo již pět let. Došlo k řadě novelizací trestního řádu, trestního zákoníku, zákona o soudnictví ve věcech mládeže, zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a k novelizacím dalších právních norem. V důsledku toho se vyvíjela také judikatura i normy nižší právní síly. Proto jsem v každé z 11. kapitol doplnil zejména nová ustanovení trestního řádu (zákony č. 114/2020 Sb., č.165/2020 Sb. a č. 333/2020 Sb.) a také dalších zákonů, které se dotýkají rozebírané problematiky. Současně jsem ukázal možnosti jejich využití obhajobou v praxi.

Ani třetí vydání této praktické příručky však nemůže nahradit správně určenou taktiku obhajoby v konkrétní trestní věci, protože neexistuje obecně platný návod k obhajobě obviněného využitelný v kterékoliv trestní kauze.

Jaké konkrétní změny proběhly v obsahu původního vydání?

Nejvýrazněji jsem přepracoval a doplnil kapitoly IV. až VII., v nichž rozebírám podmínky, za nichž může obviněný sjednat dohodu o vině a trestu se státním zástupcem. V nové kapitole IV. odst. 8 písm. f) nazvané K možnostem obhajoby při sjednávání dohody o vině a trestu rozebírám podmínky sjednání této dohody ve vyšetřování. V souladu s § 175a trestního řádu považuji za vhodné využití této dohody obhajobou, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že je trestným činem a že jej spáchal obviněný. To je vesměs prokázáno po skončení vyšetřování, někdy i v jeho průběhu, a to tehdy, když nejsou pochybnosti o tom, že obviněný je pachatelem trestného činu a provedené důkazy jej bezpečně usvědčují.

V kapitole V. odst. 1. písm. g) uvádím, kdy může obviněný podat návrh na nařízení předběžného projednání obžaloby, pokud vzhledem k okolnostem případu by bylo vhodné sjednání dohody o vině a trestu. Zde shledávám v současnosti značné rezervy při obhajobě obviněných. Obviněný, který své obvinění v průběhu vyšetřování popíral, a to bez ohledu na důkazy svědčící proti němu, může sám nebo na návrh obhájce po přečtení obžaloby přehodnotit svůj postoj, splnit podmínky pro sjednání dohody o vině a trestu a podat soudu návrh na předběžné projednání obžaloby dle § 186 písm. g) trestního řádu.

V kapitole VI. odst. 3 rozebírám, kdy je v zájmu obžalovaného zvažovat sjednání dohody o vině a trestu v hlavním líčení, a to po poučení předsedou senátu, který tak činí, pokud je to vhodné vzhledem k okolnostem případu ve smyslu § 206b odst. 1 trestního řádu. Také obžalovaný může navrhnout na počátku hlavního líčení sjednání dohody o vině a trestu, a to zejména v případě, že takový návrh podal státnímu zástupci již na základě výsledků vyšetřování –§ 175 odst. 1 písm. c) trestního řádu, avšak ke sjednání této dohody nedošlo.

V návaznosti na novelu trestního řádu jsem vypracoval nové kapitoly V. odst. 2 a VI. odst. 2, které jsou zaměřeny na vyjádření obžalovaného k obžalobě. Kapitolu V. odst. 2 jsem zaměřil na vyjádření obžalovaného k obžalobě po zaslání jejího opisu soudem (§ 196 odst. 2 trestního řádu). Toto oprávnění vyjádřit se k obžalobě již po nařízení hlavního líčení před jeho zahájením umožňuje obžalovanému reakci na obžalobu podanou státním zástupcem ve formě promyšleného a pečlivě připraveného písemného vyjádření. V kapitole VI. odst. 2 se zaměřuji na vyjádření obžalovaného k obžalobě v hlavním líčení po výzvě předsedy senátu (§ 206a trestního řádu). Soud může rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které obviněný i státní zástupce označí za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat. Pokud obžalovaný zaslal soudu písemné vyjádření k obžalobě dle § 196 odst. 2 trestního řádu, pak může pouze setrvat na svém písemném vyjádření.

Co je důvodem toho, že v textu publikace uvádíte četné otázky, na které odpovídáte?

Otázky jsem dostával po dobu 25 let, kdy jsem se jako advokát věnoval obhajobě obviněných a zadržených podezřelých, stejně jako při své dlouholeté pedagogické činnosti v oboru trestního práva. Publikace Trestní řízení z pohledu obhajoby mi umožnila formulovat i zodpovědět tyto závažné otázky, na něž musejí obhájci v praxi odpovídat.

Jaký je účel stručných vzorů podání v trestních věcech, které uvádíte v publikaci?

Existuje řada publikací s vzory trestních podání, a na ně také odkazuji. Přesto jsem považoval za potřebné uvést v publikaci alespoň nejfrekventovanější vzory podání obhájce užívané při obhajobě obviněného. Proto tyto, vesměs výrazně zestručněné vzory uvádím přímo v textu v návaznosti na rozebíranou problematiku. Vycházím přitom z konkrétních případů z advokátní praxe, v níž každé podání obhájce bylo několikanásobně rozsáhlejší a v argumentaci výrazně podrobnější. Zestručněná vzorová podání a návrhy zaměřuji převážně na jejich odůvodnění bez dalších náležitostí takových podání, které jsou nutné pro jejich uplatnění v jednotlivých stadiích trestního řízení. Pouze ojediněle uvádím v zájmu srozumitelnosti celé vzorové podání.

Knihu si můžete objednat zde.