Přinášíme vám rozhovor s prof. JUDr. Janem Pichrtem, Ph.D., vedoucím autorského kolektivu publikace Pracovní právo, která získala cenu Jaroslava Jirsy, jež je udělována nejlepším učebnicím roku ve vybraných oborech.

Proč jste se stal odborníkem zrovna na pracovní právo? Jaké cesty a vlivy Vás k tomuto oboru práva navedly?

Mohou za to skvělí učitelé, kteří učili pracovní právo a ovlivnili mě v době mého studia na pražské právnické fakultě. Studium mě bavilo, přistupoval jsem k němu, dnes bych zpětně řekl, možná až příliš odpovědně a snažil se získávat (většinou i úspěšně) prospěchová stipendia. Měl jsem pak štěstí, že si moji tehdejší učitelé všimli kluka, který byl ochoten pracovat a nabídli mi místo pomocné vědecké síly „na pracovním právu“. Díky tomu jsem mohl z větší blízkosti poznat obor i lidi, kteří jej tehdy vyučovali – to určilo moje další směrování.

Kdo Vás ve Vaší kariéře takto pozitivně ovlivnil nejvíce?

Na prvním místě bych si dovolil uvést paní profesorku Marii Kalenskou, vynikající představitelku pracovního práva, která byla velkým odborníkem zapáleným pro obor, přitom však moudrým a velmi laskavým člověkem, který se nikdy nepovyšoval ani nad své kolegy, ani nad studenty. Byla prostě učitelem, který vás nadchne – v mém případě pro obor pracovního práva i pro vysokoškolské učitelství jako takové.

Později, když jsem již jako předseda České společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení přišel s myšlenkou, aby tato odborná společnost zřídila každoročně udělovanou cenu pro mladé vědce do 31 let v oborech pracovního práva a práva sociálního zabezpečení a pojmenovala ji právě po profesorce Marii Kalenské, setkal jsem se s nadšeným přijetím u všech kolegů. To mě jen utvrdilo v tom, že i po letech napříč „prackařskou“ komunitou žije vřelá vzpomínka na tuto mimořádnou osobnost.

Bylo by však nespravedlivé, pokud bych nevzpomněl i na některé další kolegy z tehdejšího kolektivu, který se vytvořil okolo paní profesorky a podílel se tak nepřímo na mém dalším odborném nasměrování, jmenoval bych za všechny alespoň prof. Bělinu, prof. Tröstera a Dr. Prchala.

Můžete nám přiblížit vznik učebnice Pracovní právo, za kterou jste jako vedoucí autorského kolektivu, převzal Cenu Jaroslava Jirsy?

Na počátku všeho byl v tomto případě grant. Díky němu jsme s kolegou mohli vyjet rok před pandemií na krátký studijní pobyt do Oxfordu. Úžasně inspirující prostředí nám poskytlo nejen podklady pro naši publikační činnost v oblasti grantového bádání, ale využil jsem pobytu v knihovně tamní právnické fakulty také ke srovnání hned celé řady britských učebnic pracovního práva. Některé z nich mne velmi oslovily, byť každá byla jiná. Nutno podotknout, že v tamním prostředí je učebnice ve většině případů spíše dílem jediného autora. Častým společným znakem byly příklady v textu, v některých se objevovaly i grafy a schémata, u některých úvodní teze kapitol, skoro u všech pak vynikala zajímavá práce s bohatou judikaturou, přesto u většiny z nich převládala snaha o přehlednost, která v důsledku napomůže studentovi ke snazšímu pochopení probírané látky. Zkrátka, byly to ve většině případů učebnice psané v první řadě „přátelsky pro studenty“. To mě oslovilo a odjížděl jsem se záměrem, že první učebnice, která bude vznikat pod mým autorským vedením, by se měla inspirovat i „tím dobrým“ z těchto různých britských učebnic.

Jak jste sestavoval autorský kolektiv?

Mám tu čest, že mohu vést Katedru pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Obrátil jsem se tedy při vytváření autorského kolektivu přirozeně především na její členy. Mnozí z nich jsou též praktikující advokáti znalí nejen teorie, ale i praxe. Někteří jsou též činní v různých poradních orgánech apod. Autorský kolektiv byl obohacen také o několik význačných osobností oboru z řad dlouhodobých externích spolupracovníků Katedry, kteří vedle občasné výuky na PF UK působí v justici, advokacii, ministerské legislativě atd.

Jak se Vám spolupracovalo s 12 členy autorského kolektivu?

Jak bylo již naznačeno, autorský kolektiv byl pestrý, současně však po všech stránkách vyvážený – věkem, zkušenostmi, genderově i profesně.  To dávalo naději na širokou a zajímavou škálu pohledů, na druhé straně to ale zvyšovalo nároky na dodržení sjednocujícího pojetí, které je pro dobrou učebnici nezbytné.  Pokud má být ve výsledku především přívětivou studijní oporou, musí někdy dojít k nutnému částečnému upozadění „autorského ega“ tvůrce každé jedné kapitoly. K dobrému výsledku napomohl i fakt, že všichni spoluautoři se velmi dobře navzájem znají a bylo snadné v dohodě určit, že každý bude zpracovávat pasáž, ke které má nějakým způsobme bližší vztah. Ostatně bylo na co navazovat – většina autorského kolektivu spolupracovala již na předchozích vydáních, také velmi kvalitních učebnic.

Jak jste postupovali při vytváření obsahu učebnice?

Svoji představu, jak by měla učebnice vypadat, jsem promítl do vzorové kapitoly učebnice (ta se pak v hotové učebnici objevila prakticky v nezměněné podobě). V ní byly příklady všeho, co jsem si ideálně představoval (v různé míře – korespondující jednotlivým tématům) uplatnit při tvorbě kapitol nové učebnice. Vzorovou kapitolu jsem pak rozeslal členům budoucího autorského kolektivu, aby poznali moji představu, jak mají „svá témata“ (mnohdy tradiční) nově zpracovat v jednotném duchu. Zkrátka, aby věděli „do čeho jdou“, pokud na spolupráci kývnou. Opětovně děkuji všem spoluautorům za skvělou spolupráci.

Co pro Vás znamená ocenění v podobě ceny Jaroslava Jirsy? Je to
motivace pro další psaní?

Třináct spoluautorů (včetně mě) učebnice se v tomto případě ukázalo být šťastným číslem. Vytvořili jsme společně učebnici, která získala cenu Jaroslava Jirsy za nejlepší učebnici roku 2021 a 2022 Univerzity Karlovy ve vědách společenských a humanitních. Je to ocenění, kterého si vážíme o to více, že cena dosud udělovaná každoročně byla v tomto případě poprvé udělována souhrnně za dva roky – tedy ve „dvojité“ konkurenci.

Můj dík směřuje též k vedení Právnické fakulty UK, které nominací učebnice do soutěže projevilo důvěru v kvalitu naší práce a v nové pojetí zpracování učebnice, která má již následovnici – v roce 2022 byla na naší Katedře pod vedením prof. Koldinské zpracována v podobném konceptuálním pojetí nová učebnice Práva sociálního zabezpečení, která je studenty také velmi kladně hodnocena.

Poděkování směřuje též k C. H. Beck. Vedení nakladatelství rychle pozitivně přistoupilo na mnou představenou koncepci „redesignu“ tradiční učebnice. Byla s tím nepochybně práce navíc, která byla oceněna nejen udělenou cenou J. Jirsy, ale hlavně kladným ohlasem učebnice u studentů. Nakladatelství C. H. Beck také pružně reagovalo na můj podnět přenést do tištěné podoby dodatky těch kapitol učebnice, které od doby vydání díky „neutuchající legislativní aktivitě“ na poli pracovního práva ztratily něco ze své aktuálnosti. Na pražských právech vkládáme studentům aktualizační dodatky jednotlivých kapitol naší učebnice do elektronického výukového prostředí moodle v rámci projektu „živá učebnice“, který jsme v loňském roce na naší Katedře uvedli v život. Je ve více ohledech dobře, že dodatky dostávají nyní i tištěnou podobu, a budou tak široce dostupné. Učebnice aktualizovaná k 1.1.2024 tak může žít svůj „druhý a další život“ a být i v tištěné podobě opakovaně použita i dalšími ročníky studentů a zájemci o obor.

Knihu můžete zakoupit zde.