Po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku došlo k zásadní změně soukromého práva. Tato zásadní změna se vztahuje také k novému pojetí náhrady nemajetkové újmy na zdraví a při usmrcení a způsobu určení jejich výše. V případě náhrady nemajetkové újmy na zdraví byl zrušen systém, podle kterého byla výše stanovena na základě podzákonného předpisu pomocí bodů, a v případě náhrady nemajetkové újmy při usmrcení byly zrušeny paušálně stanovené částky, podle kterých měla být určena výše náhrady. Nyní má být náhrada nemajetkové újmy na zdraví a při usmrcení určena podle zásad slušnosti. Práce usiluje o kritickou analýzu tohoto konceptu. Předmětem zkoumání tak je úprava náhrady nemajetkové újmy na zdraví a při usmrcení v ObčZ v komparativních souvislostech; česká úprava je srovnávána s úpravou v ABGB a BGB, včetně související judikatury.
