Tato publikace je věnována problematice řízení o přestupku právnické osoby, a to zejména z pohledu jeho specifik oproti řízení o přestupku osoby fyzické. V červenci 2017 nabyl účinnosti nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který na rozdíl od předchozího přestupkového zákona, upravuje i správněprávní (přestupkovou) odpovědnost právnických osob. Tato správná myšlenka by si však zasloužila v některých ohledech podstatně lepší realizaci. Nedostatky právní úpravy lze spatřovat v rovině teoretické, legislativně-technické i čistě praktické. Těžiště monografie spočívá v podrobné analýze jednotlivých, zejména procesních institutů, které jsou pro řízení o přestupku právnické osoby zcela specifické (např. zajišťovací institut zákazu zániku, zrušení a přeměny obviněné právnické osoby), nebo jsou s ohledem na specifický charakter právnické osoby aplikovány do určité míry odlišně od řízení o přestupku fyzických osob, obzvláště těch nepodnikajících. Pozornost je věnována zejména procesnímu jednání (úkonům) právnických osob v řízení o přestupku, specifikům dokazování, včetně jeho vztahu k otázce přičitatelnosti a liberace, otázce procesního nástupnictví při přechodu odpovědnosti za přestupek na právního nástupce právnické osoby nebo konkurenci řízení o přestupku právnické osoby s trestním řízení proti právnické osobě pohledem zásady ne bis in idem. Po důkladné analýze současné právní úpravy přichází monografie s konkrétními návrhy de lege ferenda. Monografie najde své místo zejména v knihovnách akademiků specializujících se na oblast správního práva, advokátů věnujících se obhajobě právnických osob v řízení o přestupcích, pracovníků správních úřadů nebo soudců správních soudů.
Z recenzního posudku doc. JUDr. Zdeňka Koudelky, PhD., advokáta v Brně, uveřejněném v Bulletinu advokacie č. 6/2020:
„Kniha Tomáše Grygara se zabývá velmi potřebným právním tématem řízení o přestupku právnických osob, které jinak zůstává ve stínu řízení o přestupcích lidí. Je však velmi aktuální, protože naplnění teze, že trestní právo má být až tím nejzazším prostředkem ochrany práva, logicky vede k tomu, že příslušné delikty nezůstanou bez sankce, ale z oblasti trestního práva se přesunou do práva přestupkového. Přičemž delikty právnických osob, především podnikajících, mohou mít závažné společenské následky. Téma je tedy aktuální a nanejvýš potřebné. A vzhledem k tomu, že základní právní úprava je z roku 2016, není ani výběr obdobné právnické literatury na trhu.“
„Největším přínosem jsou části, které se věnují sporné aplikační praxi. Je to např. část věnující se zákazu trestání dvakrát ve stejné věci z pohledu rozdílu důsledků totožnosti skutku fakticky či de iure.“
„Rovněž přínosná z pohledu veřejného práva, ale i s prolínáním do civilního práva, je část věnující se problematice zastupování právnické osoby statutárním orgánem či jinou osobu v přestupkovém řízení. Zde je uvedena aktuální judikatura – rozsudek NS ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4593/2017, který se sice týká hmotněprávních otázek zastupování právnické osoby statutárním orgánem, ale má i dopad ve správním procesu.“
„Kniha má vysokou kvalitu, zajímavé téma a zaplnila poptávku po monografii na toto téma.“
Celou recenzi si můžete přečíst na našem BLOGU.
